Credit Suisse, druhá největší švýcarská banka, je po krachu amerických bank Silicon Valley Bank, Signature Bank a Silvergate Capital v obtížné situaci. Akcie Credit Suisse obchodované na Švýcarské burze cenných papírů (SIX) dosáhly 15. března historického minima, když se propadly o 30,8 %. Tržní kapitalizace banky klesla o 15%, tedy o 1,5 miliardy. USD. Po Credit Suisse klesly i další evropské banky, přičemž obchodování s takovými evropskými bankami, jako jsou francouzská Societe Generale a italské Monte dei Paschi a UniCredit, muselo být pro prudký pokles cen dočasně pozastaveno.

Bankrot Credit Suisse ohrožuje globální finanční systém

O bankrotu Credit Suisse se zatím nemluví - švýcarské úřady na konci špatného obchodního dne oznámily, že jsou připraveny poskytnout bance likviditu, pokud to bude nutné. Vedení Credit Suisse 16. března uvedlo, že má v úmyslu půjčit si od Švýcarské centrální banky 54 miliard USD jako „rozhodující opatření pro aktivní posílení své likvidity“. Stala by se tak první velkou světovou bankou, která od finanční krize v roce 2008 dostala od úřadů nouzovou pomoc. Kromě toho banka vyhlásila tendr na odkoupení dluhopisů denominovaných v dolarech.

Plán, který předložila Credit Suisse, je pokusem zastavit krizi důvěry, která ohrožuje globální finanční systém, píše agentura Bloomberg. Dva zdroje z oblasti dohledu agentuře Reuters řekly, že Evropská centrální banka už kvůli situaci v Credit Suisse upřesňuje informace o rizicích jiných finančních institucí.

Na oficiální úrovni se však nejvyšší představitelé USA a Evropy snaží zachovat si dobrou tvář. Tisková tajemnice Bílého domu Carine Jean-Pierre tvrdí, že situace v americkém bankovním sektoru nijak nesouvisí s problémy v Credit Suisse. I evropské úřady ubezpečují, že problém má lokální charakter. Takovým „náhodám“ se však těžko věří.

Pády západních bank jsou důsledkem protiruských sankcí  

Andrej Klišas, předseda Ústavního výboru Rady federace, se domnívá, že to, co se dnes děje se západními bankami, je přímým důsledkem politiky sankcí, která podkopala důvěru investorů ve finanční instituce ve Spojených státech a Evropě. Mimochodem, největším akcionářem Credit Suisse je Saudi National Bank, která odmítla podpořit kotace, aby „neporušila regulační požadavky“.

„To, co se děje s bankou Credit Suisse ve Švýcarsku, potvrzuje, že evropská sankční politika (a Švýcarsko se navzdory deklarované neutralitě k sankcím připojilo) podkopala důvěru investorů na celém světě ve spolehlivost evropských jurisdikcí, únik kapitálu z Evropy se bude jen zvyšovat,”  napsal Klišas na svém kanálu Telegram. Pokud Evropa zabavila ruská aktiva, může tak příště učinit komukoli jinému a o to samozřejmě nikdo nestojí.

Přední analytik Zlaté mincovny Dmitrij Golubovskij je přesvědčen, že současné problémy bank jsou jen špičkou ledovce a brzy bude svět čelit krizi jako nikdy předtím. Rusko se přitom díky západním sankcím může stát Noemovou archou, kterou tato bouře relativně nezasáhne.

Krize bank se šíří na západě jako virus

Když západní orgány tvrdí, že problémy v USA a Evropě nesouvisejí s bankami, nehorázně lžou. Všechny prvky globálního finančního systému jsou úzce propojeny. Všimněte si, že problémy Credit Suisse začaly na podzim loňského roku, kdy se zhroutil britský důchodový systém a britská libra se propadla na historické minimum. Mimochodem, tato minikrize v Británii zůstala ve světě poměrně nepovšimnutá, protože v Americe byl v té době ještě klid.

V Británii však byly penzijní fondy tvrdě zasaženy, což byla hlučná aféra, která stála premiérku Liz Trussovou její post, na kterém nakonec strávila jen 40 dní. Nahradil ji finančník z Goldman Sachs Rishi Sunak, který od té doby dává finance Spojeného království do pořádku. Vše v globálním finančním systému je tedy propojeno, každý větší bankrot jej okamžitě položí na lopatky. Proto se tím všichni zabývají a přemýšlejí, co dělat.

Je jen jedno východisko - tisknout peníze. Jen tento týden americký Federální rezervní systém vytiskl 300 miliard dolarů. To je 60% celé bilanční kontrakce, která probíhá již devět měsíců. Za jeden týden tedy vynulovali 60 % svého boje proti inflaci. Pokud budou věci pokračovat v tomto duchu, příští týden ho vynulují úplně.

Čeká nás horší krize než v letech 2008 – 2009?

Mýlí se ti, kteří tvrdí, že se blíží krize z roku 2008. Tehdy totiž nejprve čekali na kolaps bank, deflaci, recesi, prudký růst dolaru a teprve poté začali tlačit biliony. A mimochodem, pořád to dělají. Vstoupili jsme do éry, kdy finanční systém fakticky přešel na direktivní oceňování na dluhopisových trzích. Vstoupili jsme do éry finančního plánu, což si málokdo uvědomuje. Již neexistuje finanční trh, ceny dolarů se kreslí na obrazovkách monitorů úsilím regulačních orgánů.

Ale zatímco tehdy se systém nejprve zhroutil a poté znovu nastartoval z nízkého základu, nyní se dokonce obáváme jeho kolapsu. Peníze se začaly tisknout všechny najednou. A to může vést k velmi směšným výsledkům, které se těžko předvídají. Jsme na pokraji jedinečné finanční krize, jaká se v historii dosud nevyskytla.

Nejbližší analogií by byla stagflace v 70. letech, která nastala po opuštění zlatého standardu. Obecně však stagflace byla jednoduše hlubokým znehodnocením dolaru a všech ostatních fiat měn vůči reálným hodnotám. Tehdy zlato, ropa a další reálná aktiva výrazně rostly, ale samotný finanční systém byl zdravý. Nyní jsme v situaci, kdy peníze budou silně znehodnoceny, protože finanční systém není schopen zajistit jejich oběh.

Rusko jako Noemova archa světových financí

Nyní jsme na samém začátku finanční katastrofy a život ukáže, jaká bude. Tradičně se v dobách otřesů lidé vracejí k tomu, co v minulosti dobře fungovalo. Zlato jako peníze v minulosti fungovalo dobře, proto bych jej doporučoval hromadit. Jen za poslední týden zlato vzrostlo o více než 5 %. V situaci vysoké volatility bych nedoporučoval spekulovat na cokoli. Musíme si jen počkat, co se bude dít dál.

Ironií situace je, že západní sankce Rusko zachránily před finanční krizí. Z pohledu západního finančního systému Rusko už zbankrotovalo. Jeho rating platební neschopnosti a dluh se nekotuje nikde jinde než na domácím trhu, kapitálové toky mezi Ruskem a globálním finančním systémem jsou prakticky přerušeny. Takže Rusko skončilo jako Noemova archa, kam tyto vlny prostě nemohou přijít. Samotné americké a evropské regulační orgány Rusko před krizí ochránily.

I proto je nyní rubl poměrně stabilní. Kurz eura vůči rublu se od poloviny února zvýšil o 2 rubly, tedy o 2,5 %. To není až tak významné. Pokud by se nyní otevřely kapitálové toky, kurz eura vůči rublu by při tomto napětí ve finančním systému mohl vyskočit na 100. Koncem roku 2020, bylo euro až na úrovni 94 rublů. Nyní je od toho ještě hodně daleko.

Tento stres ovlivňuje globální spotřebu a ceny ropy, které již klesly z 85 na 75 dolarů za barel Brentu. Nejde však o katastrofický kolaps, protože peníze se nyní začaly okamžitě tisknout, což znamená, že nedojde k remaku koronavirové krize, když se ropa dostala do mínusu.

Není vyloučeno ani to, že dojde k oslabení rublu do konce roku. Většina analytiků se nyní domnívá, že do konce roku se kurz může pohybovat kolem 70. Jednoduše proto, že pokud budou peníze tisknout stejným tempem jako nyní, ropa bude stát kolem 150 dolarů za barel.

Všechno je jinak

Ve skutečnosti sankce vůči Rusku tyto procesy urychlily, ale nestaly se jejich zdrojem. Bez sankcí a situace na Ukrajině by krize možná začala o půl roku nebo o rok později, ale začala by se tak jako tak.

V každém případě tato krize nezasáhne Rusko okamžitě a nebude pro něj šokem. Pokud spotřeba ve světě prudce klesne, ovlivní to i Rusko, ale postupným zhoršováním hospodářské situace, ne prudkým kolapsem. Ale jen čas ukáže, jak se změní ceny ve světě. Může se stát, že rubl bude levnější vůči zlatu a stabilnější vůči euru a dolaru.

To se však opět nikdy předtím nestalo. Je to kombinace stagflace ze 70. let a Velké hospodářské krize. Pro americký finanční systém neexistuje žádné východisko. Možná eskalace geopolitického napětí, válka, která bude mít na svědomí tuto situaci. Ale nebude to na Ukrajině, protože to je už odehraná záležitost, co se na ní dá odepsat? Mohlo by to být někde v okolí Tchaj-wanu nebo na Blízkém východě.

Dá se říci, že krize určitě nastane, bude těžší než v roce 2008. Jaká bude, je otázkou vývoje, protože situace je jedinečná. Ti, kdo se „připravují na poslední válku“, tzn. dělají paralely s minulými krizemi, budou oklamáni, protože podmínky jsou nyní zásadně odlišné.

Zdroj: protiproud.info