Bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger rozvinul svoji tezi z Davosu, kde k pohoršení řady posluchačů naznačil, že by se Ukrajina měla vzdát Krymu a separatistických republik na východě země. Nyní v rozhovoru pro Spectator uvedl, že jsou tři možná východiska, a upozornil, že Západ nemusí nutně s Vladimirem Putinem prohrát.
„Ideální by bylo, kdyby se dělicí čára vrátila ke statu quo ante (původnímu stavu před válkou, tedy k 24. únoru – pozn. red.). Pokračovat s válkou i za tento bod by už nebylo o svobodě Ukrajiny, ale o nové válce proti Rusku.”
Tak zněla ona kontroverzní věta, kterou Kissinger pronesl na konci května na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Ukrajinští činitelé jeho myšlenku okamžitě odmítli a zopakovali, že požadují úplné stažení ruských vojsk, a také to, že se Moskva vzdá nároku na všechna ukrajinská území, tedy včetně Krymu a takzvaných republik v Doněcké a Luhanské oblasti.
„Účelem prohlášení v Davosu bylo poukázat na to, že je třeba vyřešit otázku válečných cílů dříve, než ji dynamika války učiní politicky nezvládnutelnou,” vysvětluje matador světové diplomacie v novém rozhovoru pro The Spectator.
My interview of Henry Kissinger covers three pages of this week's Spectator, where he discusses Ukraine, Nixon, China, his new book on leadership, Konrad Adenauer, Thatcher, and much else https://t.co/0s9zIlavAx At 99, he's still on the top of his game intellectually #Kissinger
— Andrew Roberts (@aroberts_andrew) June 30, 2022
‘There are three possible outcomes to this war’: Henry Kissinger interviewhttps://t.co/D22DLneVYe
— The Spectator (@spectator) July 2, 2022
Podle Kissingera tehdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval bez toho, aby si přečetl, co ve skutečnosti zaznělo. „V posledních vyjádřeních ale v podstatě přijímá to, co jsem v Davosu nastínil,” odkazuje na rozhovor Zelenského ze 7. června pro Financial Times.
Vidí tři scénáře:
1. Rusko získá dobytá území
„Pokud Rusko zůstane tam, kde je nyní, získá 20 procent Ukrajiny a většinu Donbasu, hlavní průmyslovou a zemědělskou oblast a pás země podél Černého moře. Pokud tam zůstane, bude to pro ně vítězství, navzdory všem neúspěchům, které na začátku utrpělo. A role NATO nebude tak rozhodující, jak se dříve předpokládalo,” říká Kissinger.
2. Válka Západu s Ruskem
„Druhým východiskem je pokus o vytlačení Ruska z území, které získalo před touto válkou, tedy včetně Krymu, a pak vyvstane otázka války se samotným Ruskem, pokud bude válka pokračovat,” popisuje druhý scénář.
3. Návrat před 24. únor a dlouhá jednání
Třetí východisko je zopakováním toho, co už Kissinger řekl v Davosu. Pokud ukrajinská armáda zvládne tu ruskou vytlačit zpátky do pozic před zahájením invaze, pak bude možné hovořit o tom, že „současná agrese byla viditelně poražena”.
„Ukrajina bude obnovena v podobě, v jaké byla na začátku války: bojová linie po roce 2014. Bude přezbrojena a úzce spojena s NATO, ne-li jeho součástí. Zbývající otázky by mohly být ponechány na vyjednávání. Jednalo by se o situaci, která bude na nějakou dobu zmrazena. Ale jak jsme viděli při sjednocování Evropy, během určité doby jich (dohod o ostatních územních otázkách) lze dosáhnout,” pokračuje Kissinger.
Z Kissingerových slov plyne, že je přesvědčen, že nějaké ústupky budou muset Ukrajinci udělat. Otázku Krymu považuje za poněkud odlišnou, protože „jeho vztah k regionu je jiný než čistě ukrajinský, protože byl po staletí ruský”.
Pokud Západ uspěje v pomoci Ukrajině vyhnat ruské agresory z území obsazeného po 24. únoru, bude se muset rozhodnout, jak dlouho chce, aby válka ještě pokračovala, soudí Kissinger. Tedy jestli bude trvat na tom, aby Rusové opustili i celou Doněckou a Luhanskou oblast, případně anektovaný Krym.
Návrat do stavu před invazí bude pro spojence výrazný úspěch
Na otázku, zda se všechny scénáře nevyhýbají potrestání Vladimira Putina za napadení Ukrajiny, odpovídá: „Právě naopak. Pokud válka skončí tak, jak jsem nastínil v Davosu, bude to myslím pro spojence výrazný úspěch.”
„NATO bude posíleno o Finsko a Švédsko, čímž budou ochráněny pobaltské země. Ukrajina bude mít největší konvenční pozemní síly v Evropě, ať už budou s NATO spojené, nebo přímo v nich,” říká Kissinger.
„Rusko uvidí, že strachu z úderu ruské armády, který visí nad Evropou od 2. světové války, lze zabránit konvenční akcí NATO. Poprvé v novodobé historii by Rusko muselo čelit tomu, že musí koexistovat s Evropou jako celkem, Amerika se svými jadernými silami by už nebyla hlavním prvkem obrany,” uzavírá bývalý ministr zahraničí USA.
Zdroj: novinky.cz
