V posledních dvou letech jsme zažívali přelomové okamžiky v novodobé historii naší země. Pandemie Covidu-19 se dotkla života každého z nás. Všechny události od jara 2020 až do současnosti nám nabídly možnost provést určitou společenskou inventuru – mnozí z nás měli šanci zpomalit, rozhlédnout se a zrevidovat, v jak kvalitních vztazích žijeme, jak objektivně fungují média, jak zralé je naše akademické prostředí, jak stabilní je náš průmysl, jaká je míra digitální připravenosti státu, jak fungují veřejné instituce, jak probíhá diskuze ve vědeckém prostředí, jak vyspělý je náš systém zdravotnictví a školství a mnoho dalšího. Zřejmě není v naší zemi nikdo, koho by se pandemie nedotkla. Pravděpodobně každý z nás reviduje zkušenost, kterou si prošel, a to svým vlastním způsobem.
"Potřeba je analyzovat data. skutečně je možné získávat takzvané signály v těch farmakologických studiích, což znamená, že na jedné straně vezmete skupinu očkovaných dětí nebo dospělých, ale na druhou stranu neočkovaných dětí nebo dospělých a porovnáváte u nich nějaký závažný účinek. Zkoumat můžeme vedlejší účinky u těchto skupin. Když budeme mít data a zkoumat u těchto skupin, tak zjistíte jestli je to vyrovnané nebo jestli ve skupině, která nebyla očkována je toho více nebo ve skupině očkované. Toto je potom signál, aby se s daty dále pracovalo. Bohužel tento základní rozbor se tady vůbec neobjevil, což je obrovská škoda, protože je potřeba taková data sledovat. Tím, že necháváme zapisovat data do databáze očkovaných lidí, tak tím stále pracujeme pouze s jednou skupinou. Měli bychom mít solidní analýzu, která ukáže jak je to skutečně s počty infarktů očkovaných ve věku 20 - 65 let, tak kolik na 100 tisíc lidí očkovaných a kolik 100 tisíc neočkovaných. Je to nižší nebo je to vyšší? Myslím, že by to bylo fér, kdyby s tím přišel Ústav zdravotnických informací a služeb, aby prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví, aby řekl: Vy nemáte pravdu. My máme tato data a data mám ukazují toto. To se bohužel doposud nestalo, což je obrovská škoda," vysvětluje v rozhovoru Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc. dost zásadní koncept analýzy, která by měla v České republice proběhnout.
"Odborníci, kteří stáli za Barringtonskou deklarací, tak se dnes dozvídáme, že jejich účty na Twitteru byly umlčovány a upozaďovány. Vědci a odborníci chtěli tehdy jednu jedinou věc, aby ta opatření byla cílená, aby se celá populace nezavírala doma, aby se zdravá populace postupně promořovala, tak za to byli umlčováni a vysloužili si také nálepku dezinformátorů. Dnes se ukazuje, že to byl řízený tlak, jak od americké vlády, tak samozřejmě od společnosti Twitter. Musím říci, že to je v tuto chvilku velice špatné, když pluralita názorů může fungovat jen v rámci nějaké malé bubliny, ale jakmile se to má stát celospolečenským tématem, tak ty velké společnosti se snaží tu debatu nějakým způsobem moderovat a prosazovat pouze jeden názor, což je velmi špatné," říká Dr. Beran.
• Proč je potřeba udělat analýzu?
• Jaká data je potřeba analyzovat?
• Jaká analýza by v České republice měla proběhnout?
• Proč je potřeba přestat očkovat děti a mladé lidi?
• Jaký byl tlak a zájem médií umlčovat lidi?
• Jaké vládní informace se potvrzují jako dezinformace?
Viac vo videu:
Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc. - vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Základní atestaci z hygieny a epidemiologie složil v roce 1988. Epidemilogii se od konce 80. let minulého století věnuje intenzivně jak na akademické půdě, tak v praxi. V roce 2002 byl jmenován profesorem v oboru epidemiologie. Je ředitelem a vedoucím lékařem Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové. Zabývá se vývojem očkovacích látek, řešil i problematiku zvlášt virulentních nákaz.
Zdroj: YouTube Inovace Republiky / InfoVojna
