V pátek skončilo v Istanbulu první kolo po třech letech obnovených mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. Po zhruba 2 hodinách jednání v paláci Dolmabahce oznámil vedoucí ruské delegace Vladimir Medinskij, že obě strany se dohodly na výměně 1000 zajatců na každé straně, na přípravě návrhů příměří a rovněž na přípravě summitu mezi Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským. Ruská delegace je podle svých slov s výsledkem setkání spokojena, zatímco Ukrajinci tvrdí, že Rusko předložilo nepřijatelné požadavky, které jsou odtrhnuté od reality.
Co bylo zajímavé, to byl úvod jednání obou delegací, které zahájil turecký ministr zahraničí Hakan Faidan. Ten varoval obě strany, že jsou před nimi dvě cesty. Jedna vede k míru, druhá k dalšímu úplnému zničení.
Moskva je “spokojena” s výsledky istanbulských jednání a je připravena “obnovit kontakty” s Kyjevem, prohlásil vedoucí ruské delegace, prezidentův poradce Vladimir Medinskij. Strany se dohodly na velké výměně vězňů a projednaly způsoby, jak dosáhnout případného příměří, řekl novinářům po pátečním jednání. Rusko a Ukrajina se dohodly na výměně po 1 000 zajatcích “v nadcházejících dnech,” oznámil Medinskij.
Před námi v Evropě jsou jen dvě cesty
Výměna takového rozsahu by byla největší od eskalace konfliktu v roce 2022. Kyjev rovněž požádal o setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s ukrajinským Vladimirem Zelenským, uvedl úředník a dodal, že Moskva tuto žádost “vzala v úvahu“. Obě strany se podle Medinského dohodly, že vypracují podrobné návrhy příměří a předloží je. “Jakmile budou tyto koncepty předloženy, bylo by rozumné pokračovat v našich rozhovorech,” řekl a dodal, že mezi oběma stranami již existuje příslušná dohoda o této otázce.
Podobně se vyjádřil i ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov, který po jednání uvedl, že se jednání zaměřilo na různé varianty příměří i na výměnu zajatců. Podle ministra strany hovořily také o “potenciálním setkání” mezi Putinem a Zelenským. Umerov potvrdil výměnu vězňů, která se podle něj uskuteční brzy, aniž by uvedl datum. Ministr obrany rovněž uvedl, že strany projednaly “všechny podmínky” související s možným příměřím. Ruská a ukrajinská delegace jednaly téměř dvě hodiny během prvních přímých rozhovorů mezi oběma válčícími stranami po více než třech letech.
Jednání v Istanbulu navazuje na přerušené rozhovory před 3 lety
Dialog, který byl na jaře 2022 přerušen poté, co Ukrajina jednostranně odešla od jednacího stolu, byl z Putinovy iniciativy obnoven. V neděli ruský prezident nabídl obnovení přímých rozhovorů bez jakýchkoli předběžných podmínek. Zelenskyj, který dříve jakákoli jednání s Moskvou vylučoval.
Souhlasil s účastí až poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že tuto myšlenku podporuje. Ukrajinský vůdce se vydal do Ankary a požádal Putina, aby učinil totéž pro zahájení rozhovorů. Kreml reagoval prohlášením, že ruský prezident nic takového neplánuje. Delegace Moskvy dorazila ve čtvrtek do Istanbulu, kde celý den čekala na příjezd ukrajinského týmu. Zelenský nakonec večer sestavil kyjevskou delegaci.
V Istanbulu jednání probíhala tak, že turečtí hostitelé neustále zdůrazňovali, že Rusko, iniciátor dialogu, to myslí vážně. To potvrzuje i skutečnost, že ruští vyjednavači čekali na své ukrajinské protějšky celý den již ve čtvrtek 15. května. Zástupci Kyjeva nikam nespěchali. Volodymyr Zelenský rovněž přiletěl ve čtvrtek odpoledne do Turecka – ovšem do Ankary.
Tam tři hodiny hovořil s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a nebylo jasné, zda jeho vyslanci poté odletí do Istanbulu. To se později potvrdilo, ale vyvstala nová otázka: budou Ukrajina a Rusko jednat ve čtvrtek večer, nebo až v pátek? Nakonec jednání opravdu začala až v pátek, protože Kyjev potřeboval čas na změnu složení své delegace.
Ruská delegace dorazila v obměněné sestavě v porovnání s rokem 2022
Již ve čtvrtek 15. května se ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov, vedoucí Zelenského kanceláře Andrij Jermak a ministr zahraničí Andrij Sibiga setkali s ministrem zahraničí Marcem Rubiem a Trumpovým zvláštním vyslancem Keithem Kelloggem. Zástupci Moskvy a Kyjeva se sešli symbolicky na stejném místě, kde se setkali v březnu 2022 – v paláci Dolmabahce, který byl po dva dny obklopen novináři z celého světa.
Ruskou skupinu vedl prezidentův poradce Vladimir Medinskij – stejně jako v roce 2022. “Naše oficiální delegace byla schválena prezidentským dekretem a má všechny potřebné kompetence a pravomoci k vedení jednání. Delegace je konstruktivně naladěna a hledá možná řešení a styčné body. Cílem přímých jednání s ukrajinskou stranou je dosažení dlouhodobého míru odstraněním základních příčin konfliktu,” řekl 14. května v Istanbulu.
Náměstek ministra obrany generálplukovník Alexandr Fomin byl opět s ním. Mezi istanbulské vyjednavače se poprvé zařadili i admirál Igor Kosťukov, náčelník Hlavního ředitelství generálního štábu, a náměstek ministra zahraničí Michail Galuzin. Oficiálními experty byli jmenováni první zástupce náčelníka informačního oddělení generálního štábu Hrdina Ruska Alexandr Zorin, zástupkyně vedoucího prezidentského oddělení Jelena Podobrejevská.
Dále ředitel Druhého odboru zemí SNS ministerstva zahraničí Alexej Polščuk a zástupce náčelníka odboru mezinárodní vojenské spolupráce ministerstva obrany Viktor Ševcov. Náměstek ministra zahraničí Andrej Rudenko a předseda zahraničního výboru Státní dumy Leonid Sluckij, kteří se účastnili jednání před třemi lety, v delegaci tentokrát nebyli.
Rusové chtěli jednat s Ukrajinci o samotě, ale nakonec v sále zůstal turecký ministr zahraničí jako “pojistka”
Ukrajinskou skupinu pozměněné ukrajinské delegace v pátek vedl ministr obrany Rustem Umerov, účastník jednání v roce 2022. Doprovázeli ho první náměstek ministra zahraničí Serhij Kislita, náměstek předsedy Služby bezpečnosti Ukrajiny Oleksandr Poklad, náměstek vedoucího Služby zahraniční rozvědky Oleh Lugovskoj, zástupce náčelníka Generálního štábu AFU Oleksij Ševčenko a zástupce náčelníka GUR Vadym Skibitskoj. Ze Zelenského kanceláře tam byl Oleksandr Bevz.
Západní média napsala, že Kyjev trval na přítomnosti Američanů v sále Dolmabahce, ale Moskva to však odmítla: chtěla komunikovat tváří v tvář, a to i bez tureckých zástupců. Ministr zahraničí Hakan Faidan však nakonec zůstal, a to podle tureckého bulváru prý jako svědek, kdyby náhodou mezi oběma stranami došlo k nehodě ve smyslu nějakého násilí. Obavy prý na turecké straně byly velké.
Prezident Erdogan prý měl a stále má obavy, že by Ukrajinci mohli zaútočit na ruské delegáty nějakou zbraní, pistolí, granátem, protože v minulosti už došlo k incidentu, kdy pracovník turecké ochranky zastřelil ruského velvyslance Andreje Karlova v prosinci 2016. Od té doby zavedlo Turecko pravidlo tzv. stínové kontroly, kdy při pořádání tiskových konferencí a velkých summitů posílá Ankara na místo eventu zdvojené ochranky.
Jedna ochranka hlídá samotnou akci a druhá ochranka hlídá tyto hlídače akce. Při těchto jednáních se Erdogan nechce dočkat dalšího incidentu, že by někdo zastřelil za zavřenými dveřmi ruské vyjednavače a Ukrajinci by začali tvrdit, že oni nic, že to udělal nějaký člen turecké ochranky, který tam vběhl, postřílel Rusy a potom utekl.
Výsledek prvního kola jednání dopadl nad očekávání, obě strany se dohodly, že budou v jednáních pokračovat
Jednání v Dolmabahce začalo nakonec až v pátek ve 13:39 a trvalo téměř dvě hodiny. Když delegace opouštěly místnost, nebylo jasné, zda dialog skončil, nebo zda bude následovat další kolo. “Celkově jsme s výsledkem spokojeni a jsme připraveni pokračovat v kontaktu,” řekl Medinskij. Strany se dohodly na největší výměně vězňů za poslední tři roky: 1 000 za 1 000. Předtím bylo maximum 246 na 246. “Dohodli jsme se, že každá strana představí svou vizi možného budoucího příměří. Podrobně ji rozvede,” řekl Medinskij. Toto téma bylo v médiích nejdiskutovanější již před zasedáním.
Kyjev dokonce tvrdil, že nechce slyšet nic jiného než 30denní příměří. Moskva naproti tomu důsledně vysvětlovala, že Rusko není proti příměří, ale, jak řekl Vladimir Putin, “existují nuance“. Především není jasné, kdo a jak bude dodržování režimu příměří monitorovat.
Kreml má navíc pochybnosti o kontrolovatelnosti ukrajinské armády, která, jak ukazují zkušenosti z války v Donbasu od roku 2014, často ignoruje rozkazy svého vrchního velitele. Kreml považuje současný formát za obnovení rozhovorů z března 2022, ale upravený podle změněné situace. Podle Medinského nyní v Istanbulu ruská delegace “cituje a připomíná” podmínky, na kterých se dohodla s Ukrajinou v Gomelu v prvních dnech SVO.
Ukrajinci byli v roce 2022 malý kousek od míru a mohli si udržet Záporoží, Cherson a přístup k Azovskému moři
“Bylo velmi důležité připomenout, na čem jsme se dohodli koncem února v Gomelu. A jak to všechno mohlo skončit, kdyby Ukrajina na konci února souhlasila s mírem. Nedohodli se, otáleli, a potom to znamená, že další fáze dohod byla už v Istanbulu,” vysvětlil Medinskij televiznímu kanálu Rossija 1.
Loni v létě deník The New York Times (NYT) zveřejnil údajný návrh Istanbulské smlouvy mezi Moskvou a Kyjevem z 15. dubna 2022, který nikdy nebyl podepsán. Ukrajina se v ní zavazovala zachovat status neutrálního státu, nevstupovat do vojenských aliancí a nerozmisťovat na svém území cizí vojenské základny a kontingenty.
Dohoda obsahovala záruky, že ruština bude uznána jako úřední jazyk a bude fungovat “na stejné úrovni jako ukrajinský státní jazyk“. Kyjevská delegace však o tom odmítla jednat, stejně jako o klauzuli zakazující propagaci fašismu a nacismu. Ukrajina měla do 30 dnů od podpisu zrušit všechny nactiutrhačné zákony. Putin zase zdůraznil, že dohoda byla dohodnuta s Kyjevem obecně. “Výpis z tohoto dokumentu byl parafován vedoucím vyjednávací skupiny z ukrajinské strany. Parafovali ho, podepsali, což znamená, že vše bylo uspokojivé,” řekl. Proces nemohl být dokončen v roce 2022.
Trump chce schůzku s Putinem co nejdříve
Podle vedoucího ukrajinské delegace Davida Arachamii vše pokazil tehdejší britský premiér Boris Johnson, který Kyjevu slíbil 120 obrněných vozidel a protilodních systémů a úvěrové záruky za půl miliardy dolarů v případě, že odmítne uzavřít mír.
“Když jsme se vrátili z Istanbulu, Johnson přijel do Kyjeva a řekl, že s nimi vůbec nic nepodepíšeme. A ‘pojďme prostě bojovat‘,” řekl Arachamia. Svou roli chtějí tentokrát sehrát i Britové. Podle deníku The Guardian byl poradce britského premiéra Jonathan Powell jmenován poradcem ukrajinské strany. A po setkání delegací západních vůdců se Zelenským v Albánii a rovněž obou delegací Ruska a Ukrajiny v Istanbulu vyšlo najevo, že Zelenský volal Donaldu Trumpovi.
Spolu s nimi byli na lince francouzský lídr Emmanuel Macron, premiér Spojeného království Keir Starmer, německý kancléř Friedrich Merz a polský premiér Donald Tusk. Všichni se sešli v Albánii a volali Trumpovi. Americký prezident nevyloučil, že bude brzy jednat i s Putinem, a to nejen telefonicky.
Chce se prý s Putinem sejít tak rychle, jak to jen půjde. Ruská a ukrajinská delegace podle informací z pátečního večera prozatím zůstávají v Istanbulu a podle všeho je možné, že se chystají předložit modely možného příměří a brzy se znovu sejdou.
Nejen Kyjev, ale hlavně EU potřebuje honem rychle příměří na Ukrajině, protože evropské muniční sklady jsou prázdné
Ukrajině jde samozřejmě o jedinou věc – o okamžité zastavění bojů, protože Ukrajina už mele z posledního, nedokáže už příliš dlouho udržet pozice na frontové linii. Ukrajina přitom nemůže rezignovat na mírový proces, protože mír vyžaduje Trump. Současně ale Kyjev a euronacistická EU spolu s Londýnem mír nechtějí. Jenže bez USA nelze v proxy válce proti Rusku teď a v této chvíli pokračovat. Evropa je beze zbraní, sklady jsou prázdné. Proto můžeme říct jedno – Není to jen Kyjev, kdo potřebuje příměří a přestávku v bojích.
Je to hlavně Evropská unie, která je beze zbraní po 3 letech ukrajinského angažmá potřebuje konsolidovat svůj zbrojní průmysl a sklady, což zabere čas. Proto tak moc EU řve unisono spolu s Kyjevem, že první a hlavní je příměří, a všechno další je prý podružné a druhořadé. Nejen Kyjev a ukrajinská armáda, ale i EU mele z posledního. Celá EU je prostě na kolenou a stačí do ní trochu šťouchnout a sesype se. Putin ani nemusí hnout prstem. Na pokraj vlastního kolapsu se totiž EU přivedla úplně sama.
Zdroj: aeronet.news
