„Nejradši bych ten den vymazala z kalendáře, kdyby to šlo,“ vzpomíná šestadvacetiletá Tereza Šaradinová na den, kdy si zašla na třetí dávku očkování proti covidu. I když měla už po předchozích dávkách průjmy a zvracela, neviděla souvislost, a i její lékař jí řekl, že u třetí dávky „lze očekávat malou bolest v místě vpichu“.

Záhy po aplikaci se u Terezy objevil první kolapsový stav a skončila na pohotovosti. Dodnes má neurologické potíže, srdeční arytmie, těžký reflux, záchvaty průjmů, migrény, zhoršil se jí zrak. Na pohotovosti skončila v průběhu posledního roku několikrát.

Lékaři ji zpočátku měli za blázna a simulanta. Trvalo půl roku, než našla kardiologa, který jako první uznal, že její potíže se objevily po očkování, a uvedl to do lékařské zprávy.

Svou původní motivaci nechat se otečkovat Tereza vysvětluje tím, že poslední tři roky jejího života byly náročné, spadla do mainstreamové péče, jela v systému a o věcech vůbec nepřemýšlela.

Má vysokofunkční autismus a fungování v systému je pro ni v některých ohledech náročné.

Viac vo videu:

Kdo je Tereza Šaradinová


Šestadvacetiletá Tereza pochází z Prahy. Vždy se nějak odlišovala od svých vrstevnků, nezapadala do kolektivu, ale měla povětšinou štěstí na podporující pedagogy. Větší náraz přišel až v dospělosti a ve svých dvaceti letech zjistila, že má vysokofunční autismus, což jí zpětně osvětlilo její potíže zapadnout do systému. Chtěla se profesionálně věnovat klasickému zpěvu a baletu, ale její plány nevyšly. Část studií absolvovala v Izraeli, na který dodnes ráda vzpomíná. Po návratu do Česka se chtěla zapojit do pracovního procesu, ale nenašla takové pracovní prostředí, které by vyhovovalo jejím některým specifickým nárokům. Aktuálně je v invalidním důchodu.

Zdroj: Nadační fond Svědomí národa / InfoVojna