Když hrozí likvidace a vlastní smrt, obvykle nejdou procesy teroru tak snadno a dochází k chybám v režii inscenace pro veřejnost. Přesně to se stalo v úterý v Berlíně, když poprvé v historii Německa po II. sv. válce se nepodařilo [1] vítězné povolební koalici v 1. kole zvolit v Bundestagu nového kancléře. Friedrich Merz z CDU totiž nezískal potřebnou podporu a chybělo mu 6 hlasů.
Naprosto neuvěřitelné fiasko ukázalo, že nová vládní koalice CDU/CSU a SPD je nestabilní a tak křehká ještě předtím, než vůbec je zvolen kancléř a než ta vláda oficiálně může vzniknout.
Hlavním důvodem jsou obrovské rozpory v ekonomických postojích koalice, a rovněž obrovské rozpory v otázce Ukrajiny. Spolušéfka AfD Alice Weidel proto vyzvala Merze k rezignaci a k uspořádání předčasných voleb.
Část poslanců SPD má obavy z Friedricha Merze, že zatáhne Německo do přímé války s Ruskem a hned poté celou Evropu do III. sv. války. Šéf CDU se totiž netají svými plány na mohutnou eskalaci konfliktu na Ukrajině, protože chce poskytnout Ukrajincům rakety dlouhého doletu Taurus, aby s nimi prý zničili Krymský most, jak před časem Merz navrhl v jednom z projevů v Bundestagu, viz video na konci tohoto článku.
Merz rovněž usiluje o prolomení tzv. dluhové brzdy pro válečné zbrojení, zatímco SPD jen pro oživení domácího průmyslu, hlavně automobilek. Merzova varianta by umožnila navyšovat státní deficit bez dluhového stropu a tím nastartovat zbrojní průmysl pro válku na Ukrajině. Tohle je pro SPD naprosto za hranou a část poslanců SPD tak Merze v 1. kole potopila. Co se ale dělo potom zhruba 2 hodiny za zavřenými dveřmi v klubu koalice, z toho jde mráz po zádech.
Křik a výhrůžky za zavřenými dveřmi po skandálu s nezvolením kancléře v 1. kole
Podle uniklých informací od poslanců se prý křičelo, dokonce zaznívaly výhrůžky likvidací, že kdo nezvedne ruku pro “Vůdce” ve 2. kole, ten dostane následně od německé kontrarozvědky BfV “kartáč” a nálepku agenta Kremlu. Merz měl prý proslov o tom, že Německo nesmí selhat ve vedoucí roli EU a celé Evropy, a že jeho nezvolením by byl vyslán signál slabosti do Moskvy.
Výhrůžky a křik zabraly, protože po skončení jednání klubů bylo odhlasováno 2. kolo, že se bude konat ještě ten samý den a v něm byl Friedrich Merz nakonec zvolen. Napodruhé. Po křiku a domluvách za zavřenými dveřmi. Merz ale radost mít nemůže. Tahle epizoda potvrdila, že jeho koalice bude tak nestabilní a křehká, že se může kdykoliv rozpadnout.
Friedrich Merz tak byl nakonec po úterním druhém hlasování v Bundestagu zvolen německým kancléřem. Předsedovi Křesťanskodemokratické unie (CDU) původně chybělo těch zmíněných 6 hlasů k dosažení požadovaného prahu 316 hlasů, ale o několik hodin později po uzavřením jednání klubů koalice shromáždil konzervativce a spojence v zemském parlamentu a získal 325 hlasů. V poválečné historii Německa jde o bezprecedentní situaci, neboť až dosud se každému budoucímu kancléři podařilo projít Spolkovým sněmem hned na první pokus po zajištění koaliční dohody.
Nová koalice má praskliny už před ustanovením vlády
Merz čelil odporu 289 poslanců, z nichž mnozí byli ze stran Levice a Zelených, kteří hlasovali proti 69-letému Merzovi. Druhé hlasování proběhlo poté, co se po uzavřeném jednání klubů čtyři frakce dohodly na změně parlamentních procedur, aby se předešlo průtahům.
Podle serveru Politico se mezi jednotlivými hlasováními konala naléhavá jednání za zavřenými dveřmi s “vypjatou atmosférou“. Předseda parlamentní frakce CDU/CSU Jens Spahn před druhým kolem hlasování k zákonodárcům promluvil a řekl jim, že “celá Evropa, možná i celý svět, sleduje toto druhé kolo hlasování.“
“Apeluji na všechny, aby si byli vědomi této zvláštní odpovědnosti,” řekl, jak ho citovala televizní stanice ARD. Ve skutečnosti nešlo jen o apely, ale o křik mezi poslanci, kteří jedni křičeli, že kvůli Merzovi své děti do jeho války s Ruskem nepošlou, až začne střílet německé rakety na ruský most na Krymu, zatímco druzí na ně křičeli, že jsou “Putinova kolona” a chtějí Bundestag transformovat na Kreml.
Jeden z vedoucích představitelů frakce strany Alternativa pro Německo (AfD) ve Spolkovém sněmu Bernd Baumann k Merzovu počátečnímu neúspěchu uvedl: “Pane Merzi, selhal jste. Je to historická porážka, jakou tento Spolkový sněm ještě nezažil.” Otřesený Merz byl úplně mimo a nereagoval na dotazy, byl to pro něho nečekaný šok, že má být kancléřem tak nestabilní koalice.
Podle Lavrova znovu pochoduje skoro celá Evropa pod praporem nacismu proti Rusku
Politička strany Zelených Renate Kuenastová hovořila o “obrovské ztrátě autority” nastupujícího kancléře, citovala ji televizní stanice ZDF. Předseda parlamentní strany Levice Christian Goerke označil situaci za “drtivou porážku” pro Merze a připsal ji “skutečně špatné koaliční dohodě mezi křesťanskými a sociálními demokraty, která neřeší hlavní problémy této země“.
Předchozí německá trojkoalice vedená SPD se loni v listopadu rozpadla kvůli vnitřním sporům o výdaje. Nová koalice CDU-SPD se zavázala pokračovat v klíčových prvcích programu bývalého kancléře Olafa Scholze, ale mezi poslanci je odpor proti zrušení dluhové brzdy a hlavně proti střílení německých raket na Rusko, což je jeden z hlavních cílů Friedricha Merze.
Toto chování nové německé vládní koalice přesně naplňuje slova Sergeje Lavrova, že prakticky celá Evropa znovu po 80 letech od konce II. sv. války pochoduje pod nacistickými prapory do konfliktu s Ruskem.
A znovu je za touto agresí v pozadí Londýn, který zafinancoval nejprve Hitlera při jeho vzestupu k moci, no a teď Londýn financuje evropské systémové partaje, aby po získání moci hnaly své národy do války proti Rusku.
Ty peníze sypané do médií, do politických stran, do reklamy, do školství, to jsou všechno prostředky k prohloubení nacifikace Evropy, protože to se neudělá samo. To vyžaduje důsledné konceptuální řízení, obrovskou propagandu, obrovský kapitál a především nepřetržité velení a vedení z Londýna. A proto nejen Lavrov, ale i Sergej Šojgu potom varuje, že Evropa se opravdu připravuje na přímou válku s Ruskem.
Sergej Šojgu prohlásil, že NATO a EU se chystají na přímou válku s Ruskem v horizontu 3 až 5 let!
V NATO a Evropské unii (EU) byly zahájeny programy zaměřené na přípravu kolektivního Západu na přímý vojenský konflikt s Ruskem. V článku pro list Rossijskaja gazeta to oznámil [2] tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu. Podle Šojgua se evropské elity, “podněcované a doučované” Británií a Francií, nadále vyznačují křiklavými prohlášeními o nutnosti způsobit Moskvě strategickou porážku.
Programy NATO a EU byly zahájeny “za doprovodu tohoto vlezlého humbuku.” “Tyto agresivní kroky, stejně jako pokračující postup NATO na východ k ruským hranicím, jsou ospravedlňovány rusofobními výmysly v nejlepších tradicích goebbelsovské propagandy,” zdůraznil Šojgu.
V této souvislosti roste úloha Rady bezpečnosti při organizování státní a vojenské správy, dodal. Dne 24. dubna Šojgu prohlásil pro TASS, že evropské země otevřeně vedou kampaň na přípravu vojenského konfliktu s Ruskem, přičemž možné termíny se pohybují od tří do pěti let. Tajemník Rady bezpečnosti rovněž prohlásil, že Moskva si vyhrazuje právo použít jaderné zbraně v případě agrese ze strany západních států. Podle něj Rusko pozorně sleduje vojenské přípravy evropských zemí.
Šojgu zdůraznil, že jaderné odstrašování je namířeno proti státům a vojenským koalicím, které považují Ruskou federaci za potenciálního protivníka a disponují zbraněmi hromadného ničení nebo významným bojovým potenciálem sil všeobecného určení. Odstrašující opatření se týkají také zemí, které poskytují své území a zdroje pro přípravu a realizaci agrese proti Rusku.
Situace je dnes horší než před 100 lety, protože Evropu zachvacuje “euronacismus” vycházející ne z jedné nebo ze dvou zemí, ale z celé Evropy!
Celé je to jednoduché a pokud čtete mé články a posloucháte mé pořady na SVCS, tak víte, že tento proces se děje na základě zmenšování americké moci v Evropě, což vytváří politické vakuum, které je okamžitě zaplněno jinou mocí, a to v tomto případě právě expandujícím euronacismem v celé Evropě. Právě euronacismus totiž dnes formuje Evropu pod prapory nacismu, protože tento nacismus již nevychází jen z jedné konkrétní evropské země, ale doslova z celé Evropy.
Proto “euronacismus” pod modrou vlajkou se žlutými hvězdami, tedy pod vlajkou barev Ukrajiny, nyní šikuje evropské politiky a partaje, později celé národy, do vojenské konfrontace s Ruskem, a to již napřímo, ne přes ukrajinského prostředníka. Londýnu tažení na Rusko již 3x v historii nevyšlo (Napoleon, Trocký, Hitler), takže toto je 4. pokus Londýna.
A znovu je to Evropa a evropští goyim, kteří se mají chystat do války proti Rusku. Ano, uběhlo již 80 let od poslední velké války v Evropě, pamětníci už skoro nežijí, takže je opět čas, aby Londýn shromáždil evropské národy a vrhnul je do války o ruskou zemi. Nic jiného v tom není, pouze opakování minulosti a pokus č. 4. Prokletím evropských národů je, že neví, za koho doopravdy v těch londýnských válkách v Evropě umírají.
Zdroj: aeronet.news / InfoVojna
