Řecký vědec a profesor na Aristotelově univerzitě v Soluni uvedl datum, kdy skončí koronavirová pandemie

02.01.2022 | 11:15
  8
Demosthenes Sariyannis se odkazoval na matematický model pro vývoj další „bouřlivé“ vlny pandemie.

Vlna nákazy novým kmenem koronaviru, omikron, by měla odeznít do 20. února, a pravděpodobně jde o poslední mutaci onemocnění covid-19. V rozhovoru pro portál Newsbeast to prohlásil Demosthenes Sariyannis, profesor na Aristotelově univerzitě v Soluni.

Vědec známý v Řecku se odkazoval na matematický model pro vývoj další „bouřlivé“ vlny pandemie. Posledních pět dní v Řecku každý den zaznamenávají nové rekordní případy nákazy koronavirem – v pátek to bylo 40,5 tisíce případů a kmen omikron začal převládat v zemi.

Podle Sariyannise bude tento vzestupný trend pokračovat až do 20.-22. ledna, přičemž průměrná týdenní úroveň dosáhne 66 tisíc nakažených. V praxi to znamená, že se mohou objevit dny, kdy bude 80 tisíc nebo dokonce 100 tisíc případů koronaviru denně. Kromě toho se Sariyannis domnívá, že výpočet průměrné týdenní úrovně je přesnější než metoda denní.

„Takže 20. února, měsíc po vrcholu „omikronové“ vlny, skončí její pokles. Průměrný týdenní počet infekcí bude 3500-4000. Pak už bude konec omikronu a opravdu velká část naší společnosti bude mít imunitu,“ řekl Sariyannis.

Podle jeho slov to navíc bude možná i poslední „výkřik“ koronaviru.

„A i pokud je omikron posledním skokem koronaviru, který pozorujeme, což je velmi pravděpodobné, v žádném případě by neměla převládnout logika samolibosti, že všichni snadno onemocníme a skončíme s ním,“ dodal vědec.

Vakcína s celoživotní účinností proti covidu-19

Nedávno jsme informovali, že japonská farmaceutická společnost Nobelpharma může v roce 2023 zahájit klinické zkoušky vakcíny proti koronaviru, která by mohla poskytnout doživotní imunitu vůči patogenu covid-19. Uvedly to noviny Japan Times.

Na přípravku pracuje skupina vědců z Tokijského institutu lékařských věd pod vedením profesora Michinori Kohary. Základem je vakcína proti neštovicím, vyvinutá v 18. století ve Velké Británii a používaná v Japonsku až do roku 1976. Vědci chtějí zavést S-protein viru SARS-CoV-2 do rekombinantního viru vakcíny proti neštovicím.

Při pokusech na myších použili gen vysoce patogenní ptačí chřipky. Výsledky ukázaly, že na konci 20. měsíce měli očkovaní jedinci vysokou hladinu protilátek, byli také schopni přežít po zavlečení viru. Ve stejnou dobu zemřely všechny neočkované myši. Článek uvádí, že 20 měsíců je přibližná průměrná délka života hlodavců.

„Charakteristiky této vakcíny ukázaly, že může napomáhat tvorbě protilátek a zajistit celoživotní imunitu. Jedna dávka je účinná déle než 20 měsíců, žádná jiná vakcína nemá podobný účinek,“ řekl Kohara v rozhovoru s novináři.

Prototyp vakcíny proti koronaviru, testovaný na makacích jávských, navíc chránil primáty před vznikem zápalu plic a koncentrace viru v jejich plicích byla pod hladinou, která je detekována i sedm dní po infekci.

Nyní, přibližně v roce 2023, se chystá společnost Nobelpharma provést první a druhou fázi klinických studií přípravku za účasti 150 až 200 dobrovolníků, včetně těch, kteří prodělali nemoc a byli plně očkováni jinými přípravky. Pro třetí fázi budou nutné další investice.

Kromě dlouhodobé imunitní odpovědi je další velkou výhodou nové vakcíny to, že ji lze podle profesora Kohary skladovat v suché podobě dlouhou dobu při pokojové teplotě.

Zdroj: cz.sputniknews.com

Zobraziť ďalšie

Zaujíma nás Váš názor:

Program rádia
Zmena programu je vyhradená.

  • Bez programu

Tipy a rady


 

Zaujímavosti