Když Světová zdravotnická organizace (WHO) v květnu oslavila přijetí historické pandemické úmluvy, Spojené státy prohloubily svou kritiku tohoto úřadu spadajícího pod OSN. Považují ji za zkorumpovanou, podřízenou zájmům sponzorů a jsou přesvědčeny, že se odchýlila od svého původního poslání.
Americká delegace nebyla na 78. světovém zdravotnickém shromáždění v Ženevě, kde členské státy schválily první světovou pandemickou dohodu s 124 hlasy pro, žádnými námitkami a 11 abstencemi, přítomná, americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr. pronesl projev prostřednictvím videa.
„Vyzývám ministry zdravotnictví světa a WHO, aby náš odchod z organizace brali jako budíček. Není to tak, že bychom s prezidentem Trumpem ztratili zájem o mezinárodní spolupráci – vůbec ne,“ řekl Kennedy a dodal, že Spojené státy již komunikují s „podobně smýšlejícími“ zeměmi. Navrhl alternativní globální systém a vyzval své protějšky z celého světa, aby spolupracovali mimo rámec „umírající“ WHO.
Bez pevného plánu se však Kennedyho návrh pravděpodobně nebude moci odvolat k většímu počtu států, kromě Argentiny, která z WHO vystoupila také. Jeho kritika organizace nicméně poukazuje na mnohem hlubší debatu o budoucnosti globálního veřejného zdraví.
Americký prezident Donald Trump podepsal hned po svém nástupu k moci v lednu 2025 výkonné nařízení o odchodu z WHO, čímž zahájil roční proces opuštění organizace. Trump proces ve skutečnosti zahájil koncem svého prvního funkčního období v roce 2020, ale jeho následovník Joe Biden rozhodnutí zrušil.
WHO ve svém prohlášení uvedla, že doufá, že Spojené státy svůj odchod přehodnotí, a poukázala na úspěšné partnerství, které od svého založení v roce 1948 „zachránilo nespočet životů a chránilo Američany a všechny lidi před zdravotními hrozbami“, a to i s ohledem na pokračující reformy.
Ve stínu covidové pandemie existuje rostoucí trend upřednostňování přípravy na pandemie – miliardy dolarů putují na vakcíny, sledování a snahu o co nejmodernější způsoby nalezení a kontrolu nemocí, včetně těch, které ještě neexistují.
V světě s omezenými zdroji toto paradigma často naráží na jiný přístup, takový, který dává přednost podpoře zdraví – tedy běžné práci na posilování místních zdravotních systémů a řešení základních aspektů veřejného zdraví, jako jsou výživa, sanitace a hospodářský rozvoj. Agenda současného prezidenta USA označovaná jako „Make America Healthy Again“ (MAHA), která se zaměřuje na celostní podporu zdraví a kořenové příčiny chronických onemocnění, filozoficky souzní s tímto druhým přístupem.
Současně však odchod Spojených států z WHO a škrty v zahraniční pomoci, včetně uzavření Americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID), způsobují otřesy v celém systému.
Ústup Spojených států vyvolává obavy, že by vzniklé mocenské vakuum mohlo ještě více posílit autoritářské vlády jako Čína, a farmaceutické společnosti, které prosazují vlastní zájmy. Někteří zasvěcení však říkají, že krok Trumpovy administrativy může konečně přinutit WHO vypořádat se se systémovou dysfunkcí, kterou odhalila koronakrize a se systémem financování, který umožnil velkým korporacím diktovat směr globálního zdravotnictví.
Příští pandemie
V dubnovém podcastu ženevské organizace Health Policy Watch proběhl rozhovor s Tuliem de Oliveirou, odborníkem na viry, který řídí Centrum pro reakci na epidemie a inovace na Stellenboschově univerzitě v jihoafrické provincii Západní Kapsko.
De Oliveira se zasloužil o vedení týmů, které jako první odhalily beta i omikronovou variantu viru SARS-CoV-2. Ten naznačil, že Spojené státy udělaly chybu, když vystoupily z WHO. „Právě jsme se dostali z pandemie a kolik bilionů dolarů spotřebovala, co to stálo světovou ekonomiku,“ řekl De Oliveira a dodal: „Spojené státy věnují méně než 1 procento HDP [na globální veřejné zdraví]. Pandemie je bude stát mnohem více než 1 procento ročně,“ uvedl s tím, že ptačí chřipka se rychle šíří, decimuje ptačí populace a zvyšuje cenu vajec a drůbeže.
Koncem května americká vláda zrušila smlouvu se společností Moderna v hodnotě přes 700 milionů dolarů na vývoj, testování a licencování vakcín proti podtypům chřipky včetně viru ptačí chřipky H5N1. Vakcína proti ptačí chřipce od společnosti Moderna využívá messengerovou ribonukleovou kyselinu (mRNA), kterou používá i ve svých očkovacích látkách proti covidu-19.
Ředitel odboru komunikace amerického ministerstva zdravotnictví (HHS) Andrew Nixon sdělil v e-mailu deníku Epoch Times: „Skutečnost je taková, že technologie mRNA je stále nedostatečně testována, a my nehodláme utrácet peníze daňových poplatníků, abychom opakovali chyby minulé administrativy, která před veřejností skrývala oprávněné obavy o bezpečnost.“
Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí tvrdí, že současné riziko H5N1 pro veřejné zdraví je nízké, nedochází k přenosu viru z člověka na člověka, a monitoruje ohniska nákazy u drůbeže a dojnic.
De Oliveira uvedl, že doufá, že Spojené státy a další země, včetně Velké Británie, která před několika týdny oznámila, že sníží rozpočet na zahraniční pomoc o zhruba 40 procent, svou žádost přehodnotí. „Musíte bránit své obyvatelstvo a nyní máte větší šanci, že se objeví epidemie. … Jde o to investovat peníze,“ řekl a dodal, že je „mnohem výhodnější“ udělat tohle, než být zasažen „vlnami nových patogenů a epidemií“.
V posledních letech se mezinárodní organizace včetně WHO, Světové banky a skupiny G20 snažily získat desítky miliard dolarů ročně na financování pandemií, převážně na vývoj vakcín, dohled a digitální technologie. Někteří odborníci však tvrdí, že jejich hodnocení rizik je založeno na zkreslených nebo slabých údajích a že připravuje tradiční programy o peníze.
„Hrubě přehnané“
„Celá sdělení o rizicích pandemií a rizicích vypuknutí epidemií, na nichž jsou založena, jsou nepravdivá,“ řekl deníku Еpoch Times Dr. David Bell, klinický lékař a odborník na veřejné zdraví, který se více než dvě desetiletí věnuje globálnímu zdraví, mimo jiné jako lékař a vědec ve WHO.
Spolu s kolegy z univerzity v Leedsu Bell analyzoval důkazy, kterými WHO a další organizace zdůvodňují výdaje na pandemii. V politickém dokumentu, který je výsledkem několika studií, tvrdí, že důkazy jsou často zkresleny a zveličují hrozby spekulativních patogenů, které ještě ani neexistují – tzv. nemoc X – nebo existujících patogenů, které již mají úspěšné kontrolní mechanismy.
„Pečlivě jsme prošli sdělení WHO týkající se všech těchto otázek a jejich citace a důkazy – stejně jako ty, které [používá] Světová banka, G20 atd. Všichni uvádějí hrubě přehnané nebo nepravdivé informace o rizicích pandemií,“ uvedl Bell.
Jeho výzkumná skupina REPPARE (Re-Evaluating the Pandemic Preparedness and REsponse Agenda), kterou financuje Brownstone Institute, tvrdí, že údaje, jimiž tyto organizace zdůvodňují investice do pandemie, ukazují, že riziko pravděpodobně klesá.
Z devíti nemocí, které WHO určila pro nouzový výzkum a vývoj kvůli jejich epidemickému potenciálu, je jedna covid-19, jedna zatím neexistuje (nemoc X) a pouze jedna z dalších sedmi, virus ebola, způsobila v zaznamenané historii epidemii s více než 10 000 úmrtími.
Zpráva skupiny G20 z roku 2021 označuje pandemie a změnu klimatu za hlavní problémy lidské bezpečnosti naší doby a konstatuje, že v posledních dvou desetiletích dochází k rozsáhlým globálním epidemiím infekčních nemocí každé čtyři až pět let.
Podle Bella, pokud vyřadíme covid-19 a H1N1 (prasečí chřipku) z roku 2009, bude kombinovaná zátěž všech epidemií uváděných v letech 2000 až 2020 nižší než 26 000 úmrtí.
„Prasečí chřipka zabíjela méně lidí než obvykle sezónní chřipka a my již máme dobře zavedené mechanismy dozoru nad chřipkou,“ napsal Bell a spoluautoři. „V tomto kontextu se covid-19 jeví spíše jako výjimka, než že by odrážel trend.“
Zatímco panel G20 tvrdí, že 15 miliard dolarů ročně je absolutní minimum, které musí svět investovat do pandemické prevence, Bell uvedl, že celková požadovaná částka se blíží 34 miliardám dolarů, tedy 171 miliardám dolarů za pět let.
Ve zprávě o nákladech na pandemickou připravenost z května 2024 varoval, že odhadované výdaje na pandemickou prevenci – které by mohly činit až 55 % celosvětových výdajů na zahraniční rozvojovou pomoc v oblasti zdravotnictví – hrozí přesunem omezených zdrojů od investic s „vysokým dopadem“ na nemoci s větší zátěží.
De Oliveira ani WHO neodpověděli na e-mailové dotazy Epoch Times týkající se Bellovy analýzy a souvisejících otázek.
Základní mise, měnící se priority
Zatímco miliardy jsou investovány do spekulativního plánování pandemií, největšími hrozbami nových nemocí v roce 2025 nejsou neidentifikované viry, ale stejné „pomalé pandemie“, proti nimž WHO bojuje již desítky let – tuberkulóza, HIV a malárie, jak uvádí GAVI, veřejně-soukromá vakcinační aliance, jejímž zakládajícím členem je WHO.
Podle WHO tyto „nemoci chudoby a marginalizace“ stále každoročně zabíjejí více než 2 miliony lidí. V roce 2023 byla tuberkulóza největším zabijákem mezi infekčními nemocemi, předstihla i covid-19. „Daleko pravděpodobněji zemřete na tuberkulózu, malárii nebo průjem, pokud jste podvyživení a máte vyčerpány mikroživiny,“ řekl Bell, který vysvětlil, že výživa bývala jedním z hlavních zaměření WHO, ale financování se od té doby snížilo.
„Pokud chcete vybudovat odolnost proti pandemiím a všem ostatním nemocem, první věc, kterou uděláte, je podívat se na výživu. Neděláme velký pokrok v boji proti těmto velkým smrtelným nemocem,“ pronesl.
Upozornil na skutečnost, že malárie zabíjí především děti mladší pěti let, tuberkulóza a HIV postihují především děti, mladé a dospělé středního věku, zatímco covid-19 postihoval především starší dospělé. „Tak kam byste investovali své zdroje? Ne do covidu. Ale to je to, co udělala WHO, a důvodem je, že existoval finanční imperativ to udělat,“ řekl Bell v narážce na protlačování vakcín.
Podle předpovědi Precedence Research se očekává, že globální trh s vakcínami vzroste z 91,97 miliardy dolarů v roce 2025 na 161,4 miliardy dolarů do roku 2034.
Pokud jde o pomoc pro rozvojové země, žádosti o pomoc při pandemiích jsou více než třikrát vyšší než celkové výdaje na malárii, uvedl Bell. Upozornil, že Globální fond, jehož deklarovaným účelem je boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii, také zvyšuje alokace na pandemie nad rámec těchto nemocí.
Ve videu zveřejněném na X dne 26. června Kennedy kritizoval GAVI za zanedbávání bezpečnosti vakcín a za spolupráci s WHO při cenzurování nesouhlasných názorů a potlačování svobody projevu během covidové pandemie. Řekl, že Spojené státy nebudou poskytovat další financování této organizaci, dokud neospravedlní 8 miliard dolarů, které jí Spojené státy poskytly od roku 2001.
Závislost na dárcích
Širší kontext pro změnu priorit ve WHO souvisí s tím, jak je organizace financována. Jak se WHO stále více spoléhá na „specifikované“ dobrovolné příspěvky od soukromého sektoru, vlád a nyní i veřejně-soukromých aliancí, tyto prostředky nyní tvoří větší část jejího rozpočtu než základní poplatky hrazené členskými státy.
Například v letech 2024–2025 byla Nadace Gatesových, která je po Spojených státech druhým největším přispěvatelem do WHO, zodpovědná za největší dobrovolné specifikované příspěvky, následována GAVI a Spojenými státy.
„Pokud se vrátíte o 40, 50 let zpět, celkový důraz byl na zdravotní péči založenou na horizontálním přístupu, kde se zdůrazňovala kontrola komunit a základní faktory dobrého zdraví, jako je výživa, sanitace, životní podmínky,“ řekl Bell. „Nyní se zaměření přesunulo na reakce na nemoci založené na komoditách, jako jsou vakcíny, realizované vertikálně řízenou a stále více centralizovanou byrokracií,“ dodal. Tuto změnu podle něj nemá na svědomí WHO, ale její dárci.
Elisabeth Paulová, odbornice na globální zdravotnické systémy, která strávila desetiletí v rozvojových zemích, uvedla, že se jedná o zásadní odklon od základní mise WHO. „Místo toho, aby byla WHO normativní agenturou, která dohlíží na a pomáhá zemím zlepšovat výkonnost jejich zdravotnických systémů, stává se nyní pouze implementační agenturou pro priority dárců,“ řekla Paulová, docentka na Fakultě veřejného zdraví na Université Libre de Bruxelles a ředitelka jejího výzkumného centra pro zdravotní politiky a systémy.
„A samozřejmě zde vznikají střety zájmů kvůli korporátním vlivům, zejména farmaceutického průmyslu,“ myslí si. Pokud jde o přípravu na pandemie, Paulová uvedla, že vakcíny jsou často považovány za jedinou možnost.
„Podívejte se na to, co se stalo s covidem-19. Byl tam obrovský rozpočet na vakcíny, a skoro nic na posílení zdravotnických systémů obecně nebo na léčbu. Existuje jakýsi mýtus, že vakcíny jsou účinné, nákladově efektivní a jediné řešení. A lidé zapomínají na celkovou kontinuitu zdravotní péče,“ namítla.
Lovci nemocí versus propagátoři zdraví
Za názorovými neshodami v globálních prioritách veřejného zdraví stojí podle Paulové základní ideologická propast. „V našem oboru existují opravdu dvě skupiny lidí: ti, kteří bojují s nemocemi, a ti, kteří propagují zdraví,“ řekla.
„[Boj s nemocemi je] mnohem atraktivnější a je mnohem snadnější přesvědčit veřejnost a dárce. Existují lidé, kteří jsou strašně hrdí nebo nadšení, že se snaží eliminovat nemoc, a pak úplně zapomenou, že existují i jiné nemoci a klíčové příčiny,“ uvedla.
Tím, že se nemoci izolují do samostatných oblastí, mohou podle ní zdravotní odborníci přehlédnout základní podmínky, které chrání populaci před všemi patogeny. „Jak se připravit na pandemie nebo jim předcházet? Normálně by to mělo být posilováním zdravotnických systémů. Pokud máte dobrý zdravotní systém a populace je zdravá – jako v rámci agendy MAHA – pak jste připraveni na budoucí pandemie,“ argumentuje Paulová.
Způsob, jakým se měří úspěch, může být také zavádějící. „Například analýza nákladů a přínosů ukazuje, že pokud investujete, dejme tomu, 1 000 dolarů, můžete zachránit jeden život vakcínou nebo jiným zásahem. Takže vezmete dítě, které dostane 10 vakcín, a bude započítáno 10krát – bylo zachráněno 10krát, protože dostalo 10 vakcín. Ale může zemřít hned další den na podvýživu,“ namítla.
Zato ukázat, jak se životy zachraňují tím, že se zaměstná víc zdravotních sester, nemusí už být tak přímočaré, doplnila.
Dr. Mohamed Lamine Dramé, odborník na systémy veřejného zdraví a politiku, který desetiletí pracoval pro WHO a různé evropské vlády po celé Africe, popisuje podobný scénář v programech Světové banky, WHO, Evropské unie a dalších. „Obvykle přicházejí s jednotným řešením. Za dva roky musíme dosáhnout našich ukazatelů,“ řekl s tím, že dosáhnout cíle imunizace 90 procent dětí je opravdu možné. Jenže tím to nekončí. „Mezitím ale nemáte zajištěno opatření proti malárii, průjmu nebo respiračním onemocněním a oni zemřou na malárii,“ dodal.
Dramé, který je také členem nezávislé hodnotící komise GAVI, naznačuje, že zaměření se stalo příliš koncentrované na reakce na mimořádné události. Paulová zdůraznila, že socio-ekonomické a politické faktory jsou základem zátěže nemocí a úmrtnosti. „Většina globálních problémů veřejného zdraví je způsobena sociálními, ekonomickými a politickými determinanty zdraví, obrovskou nerovností a všemi rizikovými faktory. Je to politické; není to technologické,“ domnívá se.
Kolaps nebo reforma?
Odchod ze WHO a škrty v americké pomoci v jiných oblastech budou mít krátkodobý dopad na zdravotnické programy po celém světě, ale podle některých odborníků mohou nakonec přinést prospěch. Zrušení americké pomoci je ránou pro některé programy HIV, které zcela zmizely, zatímco financování programů proti tuberkulóze bylo téměř o polovinu sníženo, zaznělo na Senátnímu výboru pro zahraniční vztahy v květnu.
Jiní pozorovatelé upozornili, že rozpočtový deficit ve WHO naruší vakcinační programy, programy zdraví matek a dětí a připravenost na mimořádné události v rozvojových zemích, zatímco Spojené státy přijdou o přístup k monitorování nemocí, uvedl březnový editorial v International Journal of Health Policy and Management.
Ovšem problémy agentury tu byly už před odchodem USA. I s její podporou byla většina klíčových iniciativ WHO chronicky podfinancována, problém, který je podle Bella zhoršen odklonem prostředků směrem k prevenci pandemií a prioritami diktovanými dárci.
Podle Paulové bude odchod Spojených států krátkodobě škodlivý pro země, které se spoléhají na programy WHO, ale donutí organizaci eliminovat redundantní činnosti, včetně personálu v její centrále v Ženevě a v regionálních kancelářích. Nedávné škrty už podle ní vedly ke zlepšení. „Nový program není dokonalý, ale je mnohem lepší než dříve,“ uvedla.
Mnohé programy, v nichž nyní dochází ke škrtům, nebyly od začátku příliš efektivní nebo účinné, je přesvědčena Paulová. Duplicitní činnosti a neefektivnost podle ní vznikly tím, že financování je organizováno „do škatulek“, směřujících ke konkrétním programům, nemocem nebo tématům.
Bez Spojených států, které přispěly v období 2022–2023 do WHO 1,28 miliardy dolarů, byla WHO nucena provést škrty a zvýšit poplatky pro členy, které nyní budou tvořit 40 procent rozpočtu.
Vyplní Čína vzniklé vakuum?
Někteří se obávají, že vzniklý vakuum vyplní autoritářské státy jako komunistická Čína. Kenneth Bernard, hostující vědec na Hoover Institution na Stanfordově univerzitě, řekl KFF Health News v lednu: „Je to prostě hloupé. Odchod ze WHO zanechává mezeru v globálním zdravotnickém vedení, kterou vyplní Čína, což rozhodně není v nejlepším zájmu Ameriky.“
Americká vláda má problém s tím, že zatímco Spojené státy poskytují největší podíl financí pro WHO, jiné státy jako Čína vyvíjejí na činnost organizace „nepřiměřený vliv“.
Zatímco Čína historicky přispívala mnohem méně než Spojené státy v poměru k velikosti své populace – v roce 2024–2025 měla přispět 175 miliony dolarů na povinné poplatky, zatímco Amerika 261 miliony dolarů – v poslední době slíbila 500 milionů dolarů v dobrovolných fondech na příštích pět let.
Spojené státy a další země po přijetí pandemické úmluvy uváděly obavy o suverenitu, WHO tvrdila, že neuděluje pravomoci k řízení národních nebo domácích právních předpisů a konkrétně nemůže nařídit státům žádné požadavky, včetně zákazů cestování, povinných očkování, terapeutických nebo diagnostických opatření či lockdownů.
Odchod USA z WHO zanechává mnoho lidí v globálním zdravotním sektoru zklamaných tím, co vidí jako pouze symbolické gesto, které nepovede k žádné změně.
Větší problém: Finanční a korporátní vliv
Bell zdůraznil, že problém je větší než samotná dohoda a WHO. Agentura nepotřebuje policii, aby prosadila své zájmy, myslí si. „Za tímto nápadem, že bychom měli prioritizovat [pandemie] a vkládat veřejné peníze do této oblasti, aby soukromé společnosti mohly na tom vydělat, stojí velmi velké finanční a korporátní instituce. Existuje mnoho způsobů, jak státy přesvědčit,“ konstatoval.
Menší země se podle něj budou jen těžce bránit proti navrhovaným politikám, když jim finanční instituce omezí přístup k financím.
Paulová má za to, že Kennedyho propagování principů MAHA představuje příležitost k reformě globálního zdraví, která je akutně potřebná.
Podle Dramého může být odchod USA z WHO příležitostí pro africké země zvýšit domácí financování veřejného zdraví, soustředit se na diplomacii a přitáhnout investice. „Vítáme, co Bill Gates dělá, ale máme Billa Gatese i v Africe,“ řekl v narážce na africkou komunitu miliardářů. Afričané žijící mimo kontinent posílají domů 95 miliard dolarů každý rok, přičemž 1 nebo 2 procenta by mohla mít zásadní dopad na národní zdravotní systémy, poznamenal Dramé.
Co se týče reforem WHO, ty Dramé podporuje. „Myslím, že struktura WHO se musí přehodnotit. Neměla by pokračovat ve své činnosti jako by se nic nedělo,“ prohlásil.
Zdroj: theepochtimes.com
Preklad: epochtimes.cz
