Přední imunolog a nanobiotechnolog Jaroslav Turánek předkládá nové informace z výzkumu mRNA technologie. Není jediný, kdo se obává, že tato technologie byla naprosto nevhodná pro vakcinaci. Švédská studie prokázala, že asi do jedné hodiny po inkubaci jaterních buněk se prostřednictvím reverzní transkripce přepsala a inkorporovala mRNA do DNA. Pokud se tento mechanismus prokáže „in vivo“, tedy u člověka, pak nemáme informace o tom, jestli nemůže dojít k opětovné znovu aktivaci genu a tím dojít k opětovnému vytváření spike proteinu v těle.
Bill Gates hovořil o výzkumech tzv. jedlých vakcín, kdy by si spikeprotein (antigen) tvořily přímo rostliny, které by byly konzumovány člověkem. Podle profesora Turánka není tento proces, kdy by orálně podávané antigeny navodily „imunitu“ vůbec jednoduchý.
Na dotaz, kroč má někdo po očkování silné příznaky a někdo ne pan profesor Turánek odpověděl, že prvním vysvětlením je, že při právní kampani, kdy nebyla vakcína oficiálně schválena a kdy byla současně testována ve třetí fázi (dvakrát zaslepená studie, kdy pacient ani lékař neví jestli podává účinnou látku) mohly jednotlivé šarže obsahovat i placebo, zná s to nikdo nezkoumal, takže to nelze ověřit.
Dále zmínil i fakt, že tato technologie vyžaduje velmi striktní podmínky zacházení a skladování (chlad atp.), které nemusely být vždy dodrženy a protože molekula mRNA je křehká, mohlo dojít k jím poškození. Protože nikdo nezkoumal kolo aktivních molekul mRNA ve vakcínách skutečně je, takže se obsah aktivní očkovací látky mohl vlivem skladování velmi lišit, takže transfekce takovou vakcínou mohla být nedostatečná, aby vyvolala reakci. Poslední variantou proč u některých lidí nedošlo k nežádoucí reakci je, že někteří jedinci mají tak odolný imunitní systém, že brání přepisu cizorodé mRNA.
Tyto a další zajímavé informace najdete v rozhovoru:
Prof. RNDr. Jaroslav Turánek, DSc.
Jaroslav Turánek vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor biochemie, v roce 1982 zde získal titul RNDr. Po absolutoriu strávil několik let ve výzkumných ústavech Akademie věd, kde se věnoval enzymologii a získal titul CSc. Více než třicet let pracoval postupně jako vedoucí několika laboratoří a oddělení ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství, kde se věnoval praktickému výzkumu rekombinantních vakcín, molekulárních adjuvans, nanosystémů pro cílení protinádorových a antimikrobiálních léčiv.
Působí jako vysokoškolský pedagog a vědecký pracovník na ICRC, na Lékařské fakultě University Palackého v Olomouci, na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové a na Fakultě chemie VUT Brno. V posledních dvaceti letech zorganizoval dvanáct odborných mezinárodních konferencí zaměřených na oblasti imunologie, nanotechnologie, farmakologie a vakcinologie. Aktuálně je vedoucím výzkumu a vývoje v soukromé společnosti C2P NEXARS. Je autorem nebo spoluautorem více než stovky odborných publikací a autorem nebo spoluautorem několika patentovaných technologií v oblasti farmakologie.
Zdroj: paralelne.cz / InfoVojna
