Ruská armáda uveřejnila v pondělí na sociálních sítích video z frontové linie na tzv. jihodoněckém směru, kde došlo k odražení ukrajinské ofenzívy a jednotky AFU v důsledku mohutné palby ruských vojsk se daly na ústup. Jenže velení ukrajinské armády ústup zakázalo a kárné jednotky AFU zahájily palbu na ustupující vojáky.

Ti se ve vyděšení obrátili na stranu nepřítele, tedy na Ruskou armádu, s žádostí o přechod fronty do zajetí. A právě jedno takové vyjednávání natočila skupina ruských vojáků. Dvojice ukrajinských vojáků si dohodla s Rusy zajetí, že k nim přeběhnou. Jakmile ale vylezli ze zákopů a chtěli přeběhnout k Rusům, tak zezadu ukrajinské jednotky na ně zahájily palbu z kulometu. Celou akci zachycuje video níže. Podle ruských zdrojů, jak je i vidět na videu, byly záběry natočeny v pondělí ráno před úsvitem.

Pro oba ukrajinské vojáky je to v podstatě životní výhra v loterii, protože si zachránili život. Navíc mají jistotu, že nebudou vyměněni při výměně zajatců, protože přeběhnutí fronty není považováno za zajetí v boji, ale za dezerci, takže tito vojáci si tím pojistili, že je nevrátí během výměny zajatců na Ukrajinu, což by znamenalo jejich okamžité a nové odvelení znovu na frontu. Jak je vidět, z velkolepě ohlašované ukrajinské ofenzívy jsou nakonec dezerce.

Přebíhání fronty k nepříteli je důkazem, že Ukrajinci mají k Rusům na frontě větší důvěru než k vlastním velitelům a nadřízeným. Těm Ukrajincům se nelze divit, protože chtějí přežít, mají doma své rodiny a válka proti Rusům je zaručená cesta na krchov. Především je jasné už hlavně ukrajinským vojákům, že tahle válka nemá vojenského řešení a musí dojít k dohodě mezi Moskvou a Kyjevem a také ke komplexní revizi Bělověžských dohod a rovněž k revizi Budapešťského memoranda.

Mírové urovnání ukrajinského konfliktu se neobjede bez revize Bělověžských dohod

Ano, je to tak, že Ukrajina měla v Budapešťském memorandu z prosince 1994 garanci svých hranic, ale stejně tak Rusko mělo garanci od NATO, že se nebude rozšiřovat na východ. Tím hlavním problémem jsou samozřejmě Bělověžské dohody ze dne 8. prosince 1991, které zakotvily rozpad Sovětského svazu a rozdělení SSSR na nové státy bez ohledu na etnickou otázku, přičemž Ukrajina s obrovskou ruskou populací v důsledku přičleňování ruských území k Ukrajině v dobách Sovětského svazu se stala největším multietnickým národem v Evropě, ale od té chvíle nedošlo nikdy k federalizaci země a k demokratickým reformám.

Takže silně rusifikovaný východ a jih Ukrajiny neměl v novém státě nijak garantované postavení. To se změnilo na krátkou dobu se vznikem tzv. Strany regionů, která prosazovala autonomizaci ukrajinských regionů pomocí tzv. samospráv, což byla náhražka federativního uspořádání. Určitým způsobem to fungovalo. Jenže problémy nastaly ve chvíli, kdy vedení v Kyjevě zahájilo námluvy s Evropskou unií a společně s tím i se Severoatlantickou aliancí.

 

 

Viktor Janukovyč v roce 2013 dojednal s Evropskou unií obrysový rámec pro podpis tzv. Asociační dohody s EU, což je předstupeň k žádosti o členství v EU, který ale nevytváří žádný závazek. Ukrajincům se měl otevřít trh práce v EU a naopak Ukrajina měla otevřít trh pro západní zboží. Až do tohoto momentu v tom nebylo nic škodlivého nebo zásadně nevýhodného pro Ukrajinu.

Zlom nastal v září 2013, když Evropská unie na Janukovče přitlačila s požadavkem, že Ukrajina se musí vzdát státní kontroly a vlastnictví nad infrastrukturou Ukrajiny, zejména nad elektrárnami, vodárnami, rafinériemi a distribucemi plynu a ropy. Tyto státní podniky měl Kyjev povinně privatizovat a převést do rukou soukromých firem.

Zhroucení Ukrajiny nastalo ve chvíli, kdy si Janukovyč v roce 2013 uvědomil, co by způsobil podpisem Asociační dohody s EU

A v tom okamžiku došlo k bodu zlomu. Dne 20. listopadu 2013 totiž Viktor Janukovyč oznámil [1], že na summitu EU ve Vilniusu Asociační dohodu nepodepíše. A tím bylo rozhodnuto o konci Ukrajiny a o vyvolání Majdanu v Kyjevě. Janukovyč nechtěl nechat rozkrást a rozprodat Ukrajinu, a tak byl “demokraticky” za pomoci Banderovců, Pravého sektoru, amerického ministerstva zahraničí, Victorie Nuland a evropských politiků svržen a moci nad Ukrajinou se chopila junta z ulice povýšená západními představiteli na spasitele Ukrajiny. Ihned začaly pogromy na představitele státních orgánů, kteří měli ruský etnický původ. Začaly pogromy proti Rusům po celé Ukrajině.

 

 

V ulicích Kyjeva začaly pochodovat ohňové průvody s nesenými portréty Stěpana Bandery. Ukrajina pod vedením junty již dále nemohla plnit roli multietnického státu. Bělověžské dohody již neřešily ruskou etnickou otázku na Ukrajině. A po 9 letech se dnes ukrajinská armáda pokouší vytlačit Rusy z Ukrajiny úplně. Jde v podstatě o proces genocidy Rusů, o začištění Ukrajiny od Rusů a ruského etnika. Jenže vytlačit Rusy vojensky, to by znamenalo spustit ofenzívu, která Rusy překoná v objemu zbraní, munice a personálu. Ale k tomu má ukrajinská armáda opravdu hodně daleko.

Ukrajinská ofenzíva skončila hned první den a teď se hledají cesty, jak to zamaskovat

Pokud se také divíte a kroutíte hlavou nad tím, jakým způsobem ukrajinská armáda zvrtala 4. června ráno zahájení té své dlouho oznamované ofenzívy, tak nejste sami. Dopadlo to přesně tak, jak už před skoro 2 měsíci varoval náčelník generálního štábu americké armády Mark Milley, že od ukrajinské ofenzívy se nedá očekávat, že by něco výrazně na frontě změnila, a že je třeba počítat i s jinými scénáři pro Ukrajinu. Po zpackané ofenzívě z nedělního rána je už jasné, že Ukrajina nemá dostatečnou údernou sílu na porážku ruských vojsk na Ukrajině a pokračování v ofenzívě je prakticky vyloučené.

 

 

Přestože ukrajinský analytik Jurij Podoljaka upozorňuje, že AFU ještě nenasadila do ofenzívy hlavní síly, tak už teď je možné říct, že nedělní spuštění ofenzívy mělo pro AFU ověřit, jestli se silou dvou brigád, které byly v neděli použity, je možné prorazit na jihu fronty ruské obranné linie. A odpověď již známe. Ne, není to možné. Ofenzíva byla rozdrcena a zbytek jednotek AFU se dal na ústup.

Do této operace Kyjev prozíravě nasadil převážně starou sovětskou techniku, pokud jde tedy o tanky. Nedělní ofenzívy se zúčastnily tanky T-72 a podle informací byly některé z nich původem z České republiky, konkrétně tanky T-72M z dodávek pro AFU od Omnipolu. Přestože ruské ministerstvo obrany uvedlo [2], že došlo ke zničení 8 tanků Leopard, Ukrajina to popřela a neexistuje ani jediná fotografie zničeného Leopardu, takže tuto informaci MO RF je potřeba brát zatím s rezervou.

Ukrajinci potřebují ustát tlaku nejen Ruské armády, ale především tlaku západních kurátorů na bojové výsledky na frontě

Otázkou teď je, co bude následovat dál. Už to není žádná legrace, protož Kyjev tlačí čas a počasí. Na Ukrajině je už léto v plném proudu, půda je vyschlá a naprosto ideální pro ofenzívu, nelze na nic čekat. Navíc, na druhou polovinu července a počátek srpna dlouhodobá předpověď počasí varuje před dešti na jihu Ukrajiny a nad Donbasem, takže ukrajinská ofenzíva musí pokračovat, anebo se musí odsunout na neurčito, podle počasí až na září, anebo až na zimu, až půda zmrzne po podzimních deštích.

A tak to vypadá, že útok ukrajinské armády pomocí raket na Kachovskou přehradu v noci z pondělí na úterý proběhl právě proto, aby na jižním směru okolo Kachovky nemusela ukrajinská armáda provádět ofenzívu. A výmluvou před západními kurátory pro nekonání ofenzívy na této linii fronty je právě zatopené území. Podle informací z úterního večera navíc začala Ukrajina úmyslně vypouštět vodu z Dněperské přehrady, aby zvětšila plochu zatopení pod protrženou Kachovskou přehradou. Vedle na levém břehu stojící město Nová Kachovka je již zatopeno vodou. Co je ale paradoxní, to je fakt, že daleko více osad a měst je zatopeno na pravém břehu Dněpru, tedy na straně pod ukrajinskou kontrolou.

 

Západní kurátoři tak nebudou moci tlačit Kyjev do ofenzívy na tomto místě. Navíc toto zničení přehrady ohrozí dodávky pitné vody na Krym, takže to AFU vyhovuje i po taktické stránce. Ofenzíva se tak zasekla a není divu, protože náčelník generálního štábu Valerij Zalužný je nezvěstný a nově je nezvěstný už i šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov [3], který prý zahynul při náletu ruských raket na velící sídlo GUR v Kyjevě.

Přestože Kyjev smrt obou velitelů popírá, oba dva se prostě od okamžiků svých zmizení z veřejnosti dodnes naživo a veřejně nikde neukázali. Existují pouze fotografie Zalužného, ale odmítá se ukázat novinářům naživo. Budanov zmizel úplně. Rusko v úterý večer v Radě bezpečnosti OSN obvinilo [4] Kyjev a kolektivní Západ, že provedly útok na Kachovskou elektrárnu s cílem odvrátit pozornost světa a médií od zpackané a Ruskou armádou rozdrcené ukrajinské ofenzívy. Západní kurátoři proto budou mít velké bolení hlavy, jak dál s ukrajinským angažmá ve válce.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Zdroj: aeronet.news