Nikdo to nečekal, ale nakonec k tomu opravdu došlo. Donald Trump se v pátek v podvečer středoevropského času sešel v New Yorku s Volodymyrem Zelenským ve svém mrakodrapu Trump Tower a před zahájením schůzky mluvili s novináři. Trump prohlásil, že má obavy z vypuknutí války s Ruskem v plném rozsahu, tedy mezi NATO a Ruskem.
Z toho má prý obavy, a proto je nutné válku s Ruskem na Ukrajině ukončit, aby se nerozšířila do celé Evropy a do celého světa [1]. Pochlubil se, že má dobré vztahy jak se Zelenským, tak i s Vladimirem Putinem, takže dokáže určitě dojednat nějakou dohodu, která válku na Ukrajině ukončí. Pokud bude zvolen prezidentem v listopadu, tak prý zajistí ukončení války ještě před 20. lednem, tedy před svou inaugurací.
Během těchto slov bylo z konceptuálního hlediska zajímavé sledovat Zelenského, ale ten vůbec na ta slova nijak nereagoval, doslova to vypadalo, že je mu úplně jedno, co Trump říká. Trumpovy výroky o potřebě ukončení války nijak nekomentoval, pouze se ozval v tom smyslu, že doufá, že teď mají s Trumpem lepší vztahy. Schůzka Trumpa se Zelenským neměla vůbec proběhnout, a to vzhledem k ostrým výrokům Trumpa proti Zelenskému během volebních mítinků.
Jenže, podle informací z okolí jeho kampaně se ukazuje, že jeho poradci ho varovali, že nesetkat se se Zelenským by mu mohlo politiky uškodit, americká média by to totiž obrátila, že Trump není politik vhodný do Bílého domu, protože odmítá jednat s politiky, se kterými nesouhlasí, anebo si s nimi neví rady. Setkání tak proběhlo jako politický manifest, že Trump je připraven jednat i se Zelenským.
Setkání Trumpa se Zelenským v New Yorku je poltický cirkus vynucený poradci
Trump se tento týden při dvou různých příležitostech pustil do Zelenského a Ukrajiny. Ve středečním projevu na volebním mítinku v Severní Karolíně označil Ukrajinu za „zničenou“ a její obyvatele za „mrtvoly“. „Jakákoli dohoda s Ruskem – i ta nejhorší – by byla lepší než to, co máme teď,“ řekl Trump. „Kdyby uzavřeli špatnou dohodu, bylo by to mnohem lepší. Trochu by se vzdali a všichni by žili a každá budova by stála a každý věžák by stál dalších 2 000 let.“ Setkání Trumpa se Zelenským je podle amerického tisku realizováno na základě rad poradců obou prezidentů. Ani Zelenský se prý nechtěl a neplánoval s Trumpem setkat, protože mezi nimi panuje opravdu velká animozita.
Ovšem z politických důvodů se musí Zelenský připravit na situaci, že Trump bude prezidentem USA. A v takové chvíli prostě nejde Trumpa ignorovat, bylo by to dokonce velmi nebezpečné. Nikdo ale doteď netuší, v čem má spočívat Trumpův plán na rychlé ukončení války. Tedy, lépe řečeno všichni to tuší, jenom to Trump nechce říct nahlas. A tím řešením je: Smíření s realitou! Ukrajina neplnila a úmyslně sabotovala Minské protokoly, a to za souhlasu a vědomí Evropské unie a německé kancléřky Angely Merkel, která to přiznala v šokujícím přiznání.
Ukrajina dostala od Berlína a EU celých 8 let na to, aby se připravila na válku. A válku nakonec dostala
V rozhovoru pro německý deník Die Zeit, zveřejněném 7. prosince 2022, Merkelová uvedla, že Minské dohody z roku 2014 byly pokusem získat pro Ukrajinu čas [2]. Konkrétně čas na vyzbrojení a vycvičení ukrajinské armády, aby konflikt na východě Ukrajiny mohla vyřešit vojensky, nikoliv mírovou dohodou. Merkelová uvedla, že “všem bylo jasné“, že konflikt byl zmrazen a problém nebyl vyřešen. Ruský prezident Vladimir Putin později uvedl, že prohlášení Merkelové považuje za zcela nečekané a za velké zklamání, že Minské protokoly ze strany EU nikdy nebyly myšleny vážně. A to nebylo všechno. Angela Merkel se přiznala ještě i podruhé, ale někomu jinému.
Podpis minských dohod poskytly Minské dohody Ukrajině čas na rozvoj v letech 2014-2021 a posloužily k tomu, aby Západ byl schopen poskytnout Kyjevu potřebnou podporu, uvedla německá exkancléřka Angela Merkel v rozhovoru, který 20. února 2023 zveřejnili ruští vtipálci Vladimir Kuzněcov (Vovan) a Alexej Stoljarov (Lexus). Vtipálci telefonovali exkancléřce jménem bývalého ukrajinského prezidenta Pjotra Porošenka.
S jistotou, že hovoří s bývalým ukrajinským vůdcem, Merkelová prohlásila, že nyní nemá smysl “hrabat se v roce 2014“. “Tehdy (v roce 2014), aby se zabránilo ještě horším věcem, všichni podepsali tuto dohodu. Bylo tehdy možné zastavit válku? Tato otázka již není aktuální. Domnívám se, že Minské dohody poskytly Ukrajině více času na rozvoj mezi lety 2014 a 2021. Nyní může Ukrajina jednak reagovat, jednak získat potřebnou podporu,” uvedla. Merkelová tak pouze dva měsíce po rozhovoru pro Die Zeit zopakovala, co už řekla německým novinářům.
Kyjev nenaplnil vůbec nic z reforem Minských dohod, které měly zabránit etnické válce
Zkrátka, kolektivní Evropa a Evropská unie v čele s tehdy německou kancléřkou v letech 2014 a 2015 se rozhodli, že se nebudou snažit o mírové urovnání etnického konfliktu na Ukrajině, že prostě zastavení bojů na Donbasu využijí k přípravě na velkou válku. A skutečně se tak stalo. Kyjev za těch 8 let za pomoci EU a USA a s jejich financováním vybudoval na Donbasu největší systém opevnění, zákopů a minových polí v Evropě po skončení II. sv. války. Těch 8 let prostě bylo využito k přípravě na válečné vyřešení občanské války na Ukrajině. Nebylo naplněno nic s Minských dohod.
Nebyla provedena federalizace Ukrajiny a změna ústavy garantující práva menšin na Ukrajině. Nebyly dohodnuty tzv. statusy autonomních území na Ukrajině, nebyla provedena reforma regionálních vlád a samosprávných oblastí. Nebyla přijata daňová reforma, která by nechávala v regionech více peněz na rozvoj, aby neodcházely všechny daně do Kyjeva. A nebyly vyřešeny ani reformy voleb, kdy autonomní území požadovaly, aby si kandidátky sestavovaly místní partaje a ne strany v Kyjevě. Nic z toho nebylo realizováno. Minské protokoly byly od počátku mrtvé.
VIDEO: Podle srbského prezidenta skončí válka na Ukrajině pouhým příměřím na desítky let
Ukrajina prostě všechno vsadila na válku, na válečné vyřešení problému se separatistickými regiony, a tak Ukrajina dostala nakonec to, co celých 8 let chtěla – dostala válku! A to ne ledajakou válku, ale tu nejkrvavější ze všech – etnickou válku mezi Rusy a Ukrajinci! A v této krvavé válce platí, že krví dobytá a osvobozená země se stává “prolitinou“, tedy zemí získanou prolitou krví otců, synů, dědů a vnuků. Část Ukrajina se proměnila na Prolitinu, a pokud Kyjev nepřistoupí na příměří, přijde postupně o celou Ukrajinu. Jestli něčeho Trump dokáže dosáhnout, bude to příměří na Ukrajině. Nic víc od toho nikdo nečekejte.
A přesně tento názor má i srbský prezident Aleksandar Vučić, který tento týden v rozhovoru uveřejnil informace, jak skončí konflikt na Ukrajině. Vučić odpovídal na dotaz, jestli má informace od Donalda Trumpa, se kterým má dobré vztahy, ohledně Trumpova plánu na ukončení války na Ukrajině. Vučić přímo neodpověděl, jaký je plán, bylo patrné, že nechce naplno říct, jaký má Trump plán, aby něco neprozradil za něj, ale srbský prezident řekl, že Trump vyhraje volby a ten konflikt rychle ukončí, ale nepůjde o mír, ale o příměří podle šablony Korejského poloostrova. Mír tedy nebude dosažen, ale dojde k zastavení bojů v rámci příměří, které potom může podle Vučiće trvat desítky let.
Příměří na Ukrajině za splnění 3 podmínek bude Kremlu vyhovovat
Rusko přitom bude požadovat celkem 3 podmínky – neutrální status Ukrajiny, denacifikaci Kyjeva a ústavní změny zakotvující práva menšin na Ukrajině. Pro země KoZa to bude drtivá porážka. Vladimir Putin dosáhne svých cílů SVO a navrch k tomu získá Rusko asi 20% ukrajinského území – prolitiny. Příměří bude mít ze strany Ruska zkrátka ty samé podmínky, jako při mírové smlouvě, tedy neutralitu Ukrajiny, denacifikaci Kyjeva a přijetí ústavních zákonů na ochranu etnických menšin, jejich jazyka, práv atd. Jediná věc, která v příměří nebude obsažena, je podmínka uznání Kyjeva, že odstupuje území Rusku. Kyjev tak bude moci tvrdit, že o žádná území nepřišel, že jsou jen dočasné okupovaná.
Za těchto podmínek Rusko na příměří, a to i podle ruských novinářů, přistoupí, protože podmínky nebudou v rozporu s cíli Kremlu. Cílem je totiž neutralita Ukrajiny, denacifikace a demilitarizace Ukrajiny, a zaručení práv etnických menšin v ukrajinské ústavě. Uznání obsazených území ze strany Kyjeva totiž Kreml za cíle SVO nestanovil. Uznání je ale stanoveno pro mírovou dohodu s Ruskem. Jenže v tomto případě o mírovou dohodu nepůjde. Nejen podle Vučiće totiž půjde o zastavení palby, nic víc. A bude zázrak, pokud se příměří povede, protože zatím to vypadá na eskalaci vedoucí ke III. sv. válce.
V závěru článku si dovolím požádat vás o podporu našemu serveru, pokud se vám líbí, co děláme, a jaké články, videa a páteční pořady pro vás připravujeme. Zpětná vazba od čtenářů v podobě příspěvků, podle vašich možností, je znakem podpory pro naší práci. Bez zpětné vazby to znamená, že píšeme do vzduchu, sami pro sebe, a to by opravdu nemělo smysl. Díky vám všem, kteří nás podporujete!
-VK-
Šéfredaktor AE News
Zdroj: aeronet.news