Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, Senátu Parlamentu České republiky
My, níže podepsaní svobodní mužové a ženy s nevolí sledujeme vývoj v našich i v okolních zemích.
S obavou hledíme na zbrklé, nepromyšlené a neodborné příkazy a zákazy z pera úředníků, které dopadají na naše hlavy a ovlivňují naše životy.
Znepokojeni sledujeme, jak se pojem svoboda doslova ztenčuje před očima a absolutní dominanci přebírá pojem kontrola. Tohle nepřipustíme.
Jako rovnoprávní občané této země, zároveň daňoví poplatníci a jako obyvatelé Evropy cítíme a vnímáme, že jsme hrdými nositeli nikoliv jen daňových povinností, ale i stovky let budovaných a krví vykoupených práv jednotlivce, žijícího uprostřed starého kontinentu. A budeme si za tím stát. Nejsme ovce ve stádu, ale svobodní spolutvůrci našeho státu.
V tuto chvíli požadujeme, abychom bezodkladně nebyli nesmyslně a neoprávněně omezováni v našich právech na shromažďování!
Je načase, aby volení zástupci začali řešit důležité věci a přestali podléhat globálním hysteriím. Smysluplných úkolů, které ovlivní život především našich potomků je celá řada – preventivní opatření proti suchu, pokus o alespoň částečnou potravinovou a spotřebitelskou nezávislost a s tím související péče o tuto zemi ve smyslu fyzickém s ohledem na trvale udržitelný rozvoj ve všech oblastech našeho života.
Pozvolnému ukrajování osobních svobod říkáme rezolutně dost! Buďte dobrými hospodáři, my vám na to přispíváme odváděním daní a vytváříme hodnoty, které tvoří a rozvíjí naši společnost.
Příklad Mistra Jana Husa, který pro pravdu zemřel a následné husitské hnutí připomíná, kam může vést dlouhodobá nespokojenost s poměry v širokých vrstvách společnosti. Člověk se liší od ostatních forem života na této planetě právě svou nevypočítatelností. Nevypočítatelností v pravém slova smyslu, o níž se inženýři lidských duší nesčetněkrát v historii přesvědčili.
Jak říkal Mistr Jan: „Pravda vítězí!“
A za víru ve svobodu se možná budeme muset porvat jako naši předkové pod vedením hejtmana Jana Žižky z Trocnova.
Co nám ukazuje Landův Blanický manifest?
V posledních dnech se zase lidé měli možnost sejít a svou aktivitou ukázat, že jim záleží na dění v naší zemi. Daniel Landa své aktivity doplnil o organizování petice, která má sloužit jen jako doklad občanské nespokojenosti. A protože je umělec, výkop provedl velmi povedenou písní Ukolébavka a uměleckou režií celé akce.
Blanický manifest je tím, čím je. Petice, která má politikům ukázat, kolik lidí je znepokojeno ukrajováním svobod. Nic víc, nic míň. Podle některých je to málo či mělo vše být uděláno nějak jinak, s jinými lidmi, v jiné režii. Tihle brblalové ale zcela míří mimo cíl.
Daniel Landa pojal svou nespokojenost jako občan a umělec. Udělal víc než mnozí jiní. Vystoupil a řekl svůj postoj. Založil petici, kterou mohou lidé podepisovat a zajistil této petici dostatečné zviditelnění. Několikrát deklaroval, že do politiky jít nechce a je to tak správně. Udělal to tak, jak to umí – s ohni, s motorkáři, s vlajkami. Oslovuje ty lidi, které umí oslovit. Nemám s tím žádný problém a hodlám onu petici podepsat, protože to je to nejmenší, co můžeme udělat. Dát najevo, co si myslíme.
Mají takové akce smysl? Určitě ano a nechápu ty, kteří Landovu akci zpochybňují nebo naopak do ní vkládají příliš velké naděje. Podpis, který vyjadřuje nesouhlas s omezováním svobody znamená přesně to, co má znamenat. Navíc Blanický manifest – podle jeho autorů – nemá žádné skryté politické ambice.
Mnozí ale mají pocit, že je to málo. Není. Neuvědomují si sílu veřejného mínění, která může i bez přímého politického vlivu posouvat dění. Bez občanských aktivit, bez formování jejich hlasu, by politici nikdy nenašli sílu třeba na změny v radě České televize. Všechno to kritizování, psaní, komentování se projevilo. Copak to nevidíte? Pro změny v politice nepotřebujeme každý rok zakládat novou politickou stranu. Bylo by fajn, kdyby v parlamentu bylo více stran s opozičnějším postojem, ale je třeba pracovat s tím, co máme a co můžeme.
Važme si každého drobného posunu směrem k normálnosti, každého jednoho poslance, který má rozumné názory, ať už je v jakékoliv straně. Halasné nálepkování, které tu odsuzuje jednoho, tu druhého, za nějaké blbosti nebo za členství ve „špatné“ straně, je k ničemu. „Vlastenecká“ scéna má příliš velké nároky a je nevšímavá k tisícům malých zlepšení, které se mohou časem z drobných pramínků stát řekou silných změn.
Každý den to vidím – aroganci, zaslepenost, nekritičnost a totální povýšenost. S takovou se vážení nikam nedostaneme, leda tak do čertovy prdele.:-) Jestliže voláme po svobodě a v diskusi jsme přesto schopni smrtelně urazit každého, kdo nesdílí na sto procent náš názor, nechápeme svobodu jako takovou úplně stejně, jako námi kritizovaní aktivisté a sluníčkáři. Korona krize to odhalila velmi nemilosrdně.
Věci se kazily příliš dlouho, lidé mají vymyté mozky na ultimo, takže počítejme s tím, že se věci budou vracet k normálu pomalu. Hodně pomalu. Odsuzovat pomalé změny jako nedostatečné, je hloupé. Funguje to na principu sněhové koule, z malých změn se stávají velké, až se rozjetá koule nedá už nikým a ničím zastavit. Když ji budete brzdit hned na začátku, protože se vám nelíbí její tvar nebo ten, kdo ji začne koulet, nikdy se z ní velká koule nestane. Čím víc takových koulí začneme tvořit, tím dřív se z nich stane lavina! Každá drobnost, která má potenciál narušovat systém, si zaslouží podporu. Čím dříve si to uvědomíme, tím lépe pro nás.
Zdroj: YouTube Raptor TV Live / InfoVojna
