„Je těžké si přiznat, že jsme to přehnali,“ obrací se ve vzpomínce za dobou covidovou, kdy se ze strachu přistupovalo na nesmyslná opatření. Svou velkou roli sehrála média, díky jejich moci jsme tu měli „mediální“ virus mnohem dříve než prvního nakaženého člověka.

Sám Lukáš Pollert si i v době covidu užíval života a plnil své poslání anesteziologa, které miluje. Pro pacienty, které uspává, je posledním člověkem, kterého vidí před ztrátou vědomí, a on se jim snaží tyto chvíle zpříjemňovat. Rozumí jejich obavám o to, zda tady budou i po operaci.

„Úplně je chápu. Já mám stejný pocit pokaždé, když nastupuju do letadla. Hrozně se bojím lítat. A přitom letadla lítají a moc nepadají a i ty operace jsou v drtivé většině případů v pořádku,“ komentuje.

Více ve videu:

MUDr. Lukáš Pollert

Po absolutoriu Univerzity Karlovy působil na interně v Ústřední vojenské nemocnici, později zde přešel na urgentní příjem. Aktuálně působí jako anesteziolog ve Fakultní nemocnici v Motole. Je členem transplantačního týmu profesora Roberta Lischkeho.

Je bývalým vrcholovým sportovcem, olympijským vítězem a držitelem stříbrné medaile ve vodním slalomu z Olympijských her v Barceloně a Atlantě.

Zdroj: Nadační fond Svědomí národa / InfoVojna