Evropský parlament přijal skandální rezoluci označující celou Ruskou federaci za stát podporující terorismus na základě argumentů, které jsou v ostrém rozporu s tím, co Evropská unie naopak tolerovala či dokonce schvalovala USA a americké armádě při operacích v Iráku, v Afghánistánu nebo při bombardování Bělehradu!

24.11.2022 | 10:00
  3
Představte si, že europoslanci v rezoluci odsuzují PMC Wagner Group a PMC Achmat Ramzana Kadyrova, ale v Iráku jim nevadilo řádění PMC Blackwater, která je dnes součástí americké žoldácké skupiny Constellis a poskytuje služby nejen CIA, ale i Zelenského vládě na Ukrajině!

Evropský parlament ve Štrasburku ve středu přijal očekávanou a skandální rezoluci [1], která označuje celou Ruskou federaci za stát podporující terorismus. S tímto označením Ruska vyslovilo nesouhlas [2] už i americké ministerstvo zahraničí, které uvedlo, že pro designaci státu podporujícího terorismus nesplňuje Rusko v této chvíli podmínky. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharova na rezoluci reagovala slovy, že Evropský parlament by naopak měl přijmout rezoluci sám na sebe, že je podporovatelem idiotismu [3]. Pro návrh rezoluce [4] hlasovalo 494 poslanců, 58 jich bylo proti a 44 poslanců se zdrželo.

 

Výsledek hlasování na sčítací tabuli v EU parlamentu

 

Z českých europoslanců hlasovali proti jen 3 poslanci, a to Hynek Blaško, Ivan David (SPD) a Kateřina Konečná (KSČM).

(Zo slovenských poslancov Európskeho parlamentu hlasovali proti Monika Beňová, Robert Hajšel /obaja Smer-SD/, a Miroslav Radačovský a Milan Uhrík /obaja nezaradení/ pozn. InfoVojna).

Rezoluce je propagandistickým pamfletem tak nehorázného obsahu, že z toho doslova přechází oči. Europoslanci totiž na Rusku kritizují to, co ani náhodou a ani omylem nekritizovali na americké armádě, když pozabíjela v Iráku na půl milionu civilistů během operace “Trvalá svoboda” a po dobu 20 let okupovala Afghánistán ve spolupráci s evropskými zeměmi NATO, které se podílely nejen na okupaci Afghánistánu, ale i na zabíjení místního obyvatelstva.

Evropský parlament mlčel, když americká vláda vojensky napadla Srbsko, Afghánistán, Irák, Libyi, Sýrii a měla u toho i komplice z NATO

V Afghánistánu bylo za 20 let pozabíjeno více než 200 000 lidí a výsledkem byla porážka spojeneckých vojsk NATO, jejich evakuace a triumfální návrat Talibanu k moci. Za celou dobu Evropská unie nepřijala ani jednu rezoluci odsuzující americkou agresi proti Iráku, proti Afghánistánu a hlavně proti Srbsku. Protože bombardování Bělehradu a cílené shazování bomb na budovu srbské státní televize nebo na čínskou ambasádu bylo aktem terorismu, protože údery proti civilním objektům nebyly způsobeny chybou, ale jednalo se o přiznané záměry americké armády.

 

Evropský parlament

 

Bílý dům zdůvodnil bombardování budovy televize tím, aby srbská vláda nemohla šířit zpravodajství proti Západu a bombardování panelákového sídliště bylo zdůvodněno tím, že na střechách paneláků jsou protivzdušné komplexy, což byla nehorázná lež. Evropský parlament neměl odvahu označit USA za stát podporující terorismus ani po těchto činech. Nyní si ocitujeme, co všechno se v rezoluci EU parlamentu proti Rusku nachází:

Usnesení Evropského parlamentu o uznání Ruské federace za stát, který podporuje terorismus

(2022/2896(RSP))

Evropský parlament,

– s ohledem na svá předchozí usnesení o Rusku a Ukrajině, včetně usnesení ze dne 6. října 2022 o eskalaci ruské válečné agrese proti Ukrajině [5], ze dne 19. května 2022 o boji proti beztrestnosti pachatelů válečných zločinů na Ukrajině [6] a ze dne 25. listopadu 2021 o porušování lidských práv soukromými vojenskými a bezpečnostními společnostmi, zejména Wagnerovou skupinou [7],

– s ohledem na Chartu OSN, Úmluvu o zabránění a trestání zločinu genocidia ze dne 9. prosince 1948 a Ženevskou úmluvu o ochraně civilních osob za války ze dne 12. srpna 1949,

– s ohledem na mezinárodní právní rámec pro předcházení terorismu a boj proti němu, včetně rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2341 o ochraně kritické infrastruktury před teroristickými činy, která byla přijata dne 13. února 2017,

– s ohledem na Evropskou úmluvu o potlačování terorismu ze dne 27. ledna 1977 a na následné mezinárodní úmluvy,

– s ohledem na právní rámec EU pro boj proti terorismu, včetně společného postoje 2001/931/SZBP ze dne 27. prosince 2001 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu [8] a nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 ze dne 27. prosince 2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu [9],

– s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu,

– s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 2463 ze dne 13. října 2022 o další eskalaci agrese Ruské federace proti Ukrajině,

– s ohledem na prohlášení předsedy Evropské rady Charlese Michela ze dne 10. října 2022 k násilným útokům Ruska na Kyjev a další města po celé Ukrajině,

– s ohledem na prohlášení, které vydal dne 22. září 2022 vysoký představitel jménem Evropské unie k ruské vojenské agresi proti Ukrajině,

– s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 14. listopadu 2022, v níž se doporučuje vytvořit rejstřík pro evidenci škod způsobených agresí Ruské federace vůči Ukrajině,

– s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

 

Hlasovací svodka

 

A. vzhledem k tomu, že od 24. února 2022, kdy Rusko obnovilo nezákonnou, nevyprovokovanou a neodůvodněnou útočnou válku proti Ukrajině, provádějí jeho ozbrojené síly nerozlišující útoky na obytné oblasti a civilní infrastrukturu, zabíjejí tisíce ukrajinských civilistů a dopouštějí se po celé zemi aktů terorismu namířených proti různým částem civilní infrastruktury, jako jsou obytné oblasti, školy, nemocnice, železniční stanice, divadla a vodovodní a elektrické sítě; vzhledem k tomu, že tyto brutální a nelidské činy mají za následek utrpení, ničení a vysidlování obyvatelstva;

B. vzhledem k tomu, že ruské ozbrojené síly a jejich zástupné síly se dopouštějí hromadných poprav, únosů, sexuálního násilí, mučení a dalších otřesných činů na již dříve a nově okupovaných územích Ukrajiny, včetně masakrů civilistů ve městech, jako je Buča, Irpiň, Izjum a Lyman, úmyslného útoku na divadlo v Mariupolu, při němž zahynuly stovky lidí, a útoku na železniční stanici v Kramatorsku, při kterém přišlo o život 60 civilistů;

C. vzhledem k tomu, že ruské ozbrojené síly a jejich zástupné síly na Ukrajině zavraždily tisíce civilistů, včetně stovek dětí, a že mnoho dalších osob bylo těmito silami vystaveno mučení, obtěžování, sexuálnímu napadání, únosům, násilnému vysídlení nebo je kvůli nim pohřešováno; vzhledem k tomu, že skupiny hájící lidská práva spolu s mezinárodními pozorovatelskými misemi důkladně zdokumentovaly četná zvěrstva páchaná ruskými ozbrojenými silami a jejich zástupnými silami na ukrajinských civilistech, například mimosoudní popravy, mučení, znásilňování a hromadné zadržování civilistů v tzv. filtračních centrech, jakož i nucené adopce ukrajinských dětí a nucené deportace; vzhledem k tomu, že počet doložených válečných zločinů na Ukrajině se blíží 40 000 a očekává se, že se zvýší poté, co budou zdokumentovány válečné zločiny v nedávno osvobozených částech Chersonské oblasti; vzhledem k tomu, že podle monitorovacích údajů, které shromáždil ukrajinský Institut hromadných informací, Ruská federace spáchala na Ukrajině 457 trestných činů proti novinářům a sdělovacím prostředkům a ruští okupanti usmrtili od začátku agresivní války více než 40 ukrajinských a zahraničních novinářů;

D. vzhledem k tomu, že Ruská federace nadále vytrvale porušuje zásady Charty OSN svými akty agrese proti svrchovanosti, nezávislosti a územní celistvosti Ukrajiny a bezostyšně a hrubě porušuje mezinárodní humanitární právo, mimo jiné tím, že záměrně útočí na civilní objekty, které by podle čl. 52 odst. 1 Dodatkového protokolu I Ženevských úmluv z roku 1949 neměly být cílem útoku; vzhledem k tomu, že tyto zločiny odrážejí až groteskní lhostejnost k pravidlům a zákonům vedení války, které omezují uplatňování vojenské moci, což se projevuje například v nelidském zacházení s válečnými zajatci, v rozsáhlém mučení ukrajinských válečných zajatců a jejich sumárních popravách, stejně jako v odpírání vstupu mezinárodním humanitárním organizacím, například Mezinárodnímu výboru Červeného kříže, na určitá místa;

E. vzhledem k tomu, že Ruská federace už proti Ukrajině vypustila více než 4 000 raket a více než 24 000krát tuto zemi ostřelovala, mimo jiné i z běloruského území; vzhledem k tomu, že ruské raketové a dělostřelecké údery spolu s útoky za použití dronů dosud na Ukrajině poškodily nebo zničily 60 982 objektů civilní infrastruktury, včetně 42 818 obytných budov a domů, 1 960 vzdělávacích institucí, 396 zdravotnických zařízení, 392 kulturních a 87 náboženských budov, stejně jako 5 315 zařízení pro rozvod vody a elektřiny; vzhledem k tomu, že záměrné raketové útoky a útoky bezpilotními vzdušnými prostředky ze strany Ruské federace, mimo jiné za pomoci bezpilotních vzdušných prostředků dodaných Íránem, zničily 40 % kritické energetické infrastruktury na Ukrajině;

F. vzhledem k tomu, že během obléhání Mariupolu zapříčinily orgány Ruské federace rozsáhlou humanitární krizi, která vedla k úmrtí více než 22 000 civilistů a ke zničení 95 % města;

G. vzhledem k tomu, že Rusko od října 2022 záměrně útočí na ukrajinskou kritickou infrastrukturu po celé zemi s cílem terorizovat obyvatelstvo a přerušit jeho přístup k zemnímu plynu, elektřině, vodě, internetovému připojení a dalšímu základnímu zboží a službám, což je obzvláště zničující s ohledem na blížící se zimu; vzhledem k tomu, že účelem těchto útoků je terorizovat ukrajinské obyvatelstvo, potlačit jeho odpor a odhodlání pokračovat v obraně své země a přinutit je, aby se smířilo s okupační mocí a souhlasilo s nezákonným pokusem o anexi několika částí Ukrajiny; vzhledem k tomu, že při těchto útocích bylo zasaženo polské území a že při tom zahynuli dva polští občané;

H. vzhledem k tomu, že Rusko je zodpovědné za celosvětovou krizi v oblasti potravinové bezpečnosti, jež vznikla v důsledku jeho útočné války proti Ukrajině a blokády ukrajinských námořních přístavů; vzhledem k tomu, že Rusko od začátku války proti Ukrajině používá potraviny a hlad jako zbraně; vzhledem k tomu, že Rusko svými úmyslnými kroky, včetně ničení zásob, narušování produkce a zavádění kvót na vlastní vývoz potravin a hnojiv, prohloubilo celosvětovou krizi v oblasti potravinové bezpečnosti;

I. vzhledem k tomu, že Rusko protiprávně anektovalo ukrajinskou Autonomní republiku Krym a město Sevastopol, jakož i Doněckou, Chersonskou, Luhanskou a Záporožskou oblast Ukrajiny; vzhledem k tomu, že ruská okupace Záporožské jaderné elektrárny představuje vážnou hrozbu pro bezpečnost a ochranu této elektrárny; vzhledem k tomu, že Rusko uneslo pracovníky této elektrárny a přinutilo je k práci proti jejich vůli, skladovalo vojenské vybavení v areálu elektrárny a zahájilo střelbu na cíle v jejím bezprostředním okolí; vzhledem k tomu, že Rusko rovněž ohrozilo bezpečnost a ochranu černobylské jaderné elektrárny;

J. vzhledem k tomu, že Rusko představuje riziko pro bezpečnost celého evropského kontinentu a ochranu mezinárodního řádu založeného na pravidlech, neboť se snaží narušit zabezpečení ukrajinských jaderných zařízení a vyhrožuje použitím jaderných zbraní; vzhledem k tomu, že při několika příležitostech ruští úředníci vyhrožovali evropským zemím, mimo jiné i použitím „vojensko-technických opatření“, kvůli tomu, že tyto země podporují Ukrajinu a/nebo usilují o vstup do NATO; vzhledem k tomu, že snahu Ruska využívat vývoz energie jako nástroj geopolitického nátlaku lze přirovnat k použití dodávek energie jako zbraně; vzhledem k tomu, že poškození plynovodů Nord Stream 1 a 2 dne 26. září 2022 vedlo k zásadnímu úniku plynu do Baltského moře, což představuje i ekologický útok na EU;

K. vzhledem k tomu, že ruské ozbrojené síly, ruským státem kontrolované skupiny a zástupné síly Ruska, jako je Wagnerova skupina, opakovaně útočily na civilisty na několika dalších místech, mimo jiné během druhé čečenské války, rusko-gruzínské války v roce 2008 a syrské občanské války, jakož i v Libyi, Středoafrické republice a Mali; vzhledem k tomu, že Wagnerova skupina získává významnou politickou, ekonomickou a logistickou podporu od ruského státu, zejména od ruského ministerstva obrany;

L. vzhledem k tomu, že Rusko již mnoho let podporuje a financuje teroristické režimy a organizace, zejména Asadův režim v Sýrii, kterému Rusko dodalo zbraně a při jehož obraně provedlo záměrné útoky na syrské civilní obyvatelstvo, města a civilní infrastrukturu; vzhledem k tomu, že Rusko provedlo útoky v jiných svrchovaných zemích a na svém vlastním území, mimo jiné i pokud jde o otravu Skripalovy rodiny nervově paralyzujícími látkami ve Spojeném království, otravu Alexandra Litviněnka, Vladimira Kary-Murzy, Alexeje Navalného a dalších osob a bombový útok na muniční sklad v České republice v roce 2014; vzhledem k tomu, že současné systematické represe ruského režimu vůči vlastnímu obyvatelstvu nabyly totalitní povahy, a vzhledem k tomu, že má tento režim dlouhou historii používání násilí vůči svým politickým oponentům;

M. vzhledem k tomu, že dne 15. listopadu 2022 nizozemský soud odsoudil dva Rusy a promoskevského ukrajinského separatistu v nepřítomnosti za vraždu 298 osob a za sestřelení letu 17 Malajsijských aerolinií; vzhledem k tomu, že ruský stát nadále popírá svou odpovědnost za sestřelení letu 17 Malajsijských aerolinií a odmítá spolupracovat s mezinárodními justičními orgány; vzhledem k tomu, že Ruská federace rovněž nadále odmítá vrátit vrak a černé skříňky polského vládního letadla TU-154, které se v dubnu 2010 zřítilo poblíž Smolenska v Ruské federaci;

N. vzhledem k tomu, že Rusko rovněž vede aktivní informační válku, šíří dezinformace o Ukrajině, Evropě a liberálně demokratických hodnotách a provádí speciální operace s cílem destabilizovat společnost na Ukrajině a diskreditovat vztahy s jejími mezinárodními partnery;

O. vzhledem k tomu, že EU vede seznam osob, skupin a subjektů zapojených do teroristických činů, na něž se vztahují sankce, avšak její stávající právní rámec na rozdíl od zemí, jako jsou Spojené státy a Kanada, neumožňuje označit určitý stát jako stát podporující terorismus;

P. vzhledem k tomu, že činy ruských ozbrojených a zástupných sil naplňují definici terorismu, kterou přijala EU, Rada bezpečnosti OSN a Valné shromáždění OSN a která je obsažena v rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1566 z roku 2004, rezoluci Valného shromáždění OSN č. 49/60 z 9. prosince 1994 a ve společných postojích Rady 2001/931/SZBP a 2009/468/SZBP [10];

Q. vzhledem k tomu, že v posledních měsících přijaly parlamenty nebo parlamentní komory v Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Polsku a Česku, stejně jako Parlamentní shromáždění Rady Evropy a Konference výborů pro evropské záležitosti parlamentů Evropské unie (COSAC) usnesení, v nichž prohlásily Rusko za teroristický stát či za stát podporující terorismus nebo označily současný ruský režim za teroristický; vzhledem k tomu, že usnesení Senátu USA ze dne 27. července 2022 a usnesení Sněmovny reprezentantů USA ze dne 12. května 2022 vyzvala americké ministerstvo zahraničí, aby označilo Ruskou federaci za stát, který podporuje terorismus;

R. vzhledem k tomu, že předseda Evropské rady Charles Michel při mimořádné rozpravě v Parlamentu dne 1. března 2022 o ruské agresi vůči Ukrajině prohlásil, že ruská agrese představuje „geopolitický terorismus v čisté a jednoznačné podobě“; vzhledem k tomu, že předseda Michel dne 23. září 2022 ve svém projevu na 77. zasedání Valného shromáždění OSN o Ruské federaci prohlásil, že „pokud stálý člen Rady bezpečnosti rozpoutá nevyprovokovanou a neodůvodněnou válku, kterou Valné shromáždění odsoudí, mělo by být jeho členství v Radě bezpečnosti automaticky pozastaveno“;

S. vzhledem k tomu, že úřadující předseda Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Zbigniew Rau ve svém prohlášení ze dne 14. března 2022 označil útoky vlády Ruské federace na nevinné civilisty a civilní infrastrukturu na Ukrajině za „státní terorismus“;

1. opět zdůrazňuje, že neochvějně podporuje nezávislost, svrchovanost a územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic; znovu odsuzuje nezákonnou, nevyprovokovanou a neodůvodněnou útočnou válku Ruska proti Ukrajině; požaduje, aby Rusko a jeho zástupné síly ukončily veškeré vojenské akce, zejména útoky na rezidenční oblasti a civilní infrastrukturu, a aby stáhly veškeré ozbrojené síly, zástupné síly a vojenské vybavení z celého mezinárodně uznávaného území Ukrajiny, ukončily nucené deportace ukrajinských civilistů a nucené adopce ukrajinských dětí, propustily všechny osoby, které na Ukrajině zadržely, a definitivně přestaly porušovat nebo ohrožovat svrchovanost, nezávislost a územní celistvost Ukrajiny;

2. zdůrazňuje, že úmyslné útoky a brutální činy, které Ruská federace páchá proti civilnímu obyvatelstvu Ukrajiny, ničení civilní infrastruktury a další závažná porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva představují teroristické činy proti ukrajinskému obyvatelstvu a válečné zločiny; vyjadřuje své bezmezné rozhořčení nad těmito útoky, zvěrstvy a dalšími činy, které Rusko páchá ve snaze dosáhnout svých ničivých politických cílů na Ukrajině a na území jiných zemí, a tyto činy odsuzuje; s ohledem k výše uvedenému uznává Rusko za stát, který podporuje terorismus a který používá teroristické prostředky;

3. znovu potvrzuje svou neochvějnou solidaritu s ukrajinským lidem, který i nadále prokazuje pozoruhodnou odvahu a houževnatost tváří v tvář neustálým hrozbám a útokům, ke kterým dochází od 24. února 2022, ale zároveň také v posledních devíti letech, které uplynuly od začátku ruské agrese, a svou solidaritu vyjadřuje také s dalšími oběťmi ruské agrese po celém světě; vyjadřuje solidaritu s rodinami obětí raketového incidentu, k němuž došlo dne 15. listopadu 2022 v Polsku, a vyjadřuje této zemi svou podporu;

4. vyzývá EU a její členské státy, aby vypracovaly právní rámec EU pro označení států za „státy, které podporují terorismus“ a „státy, které využívají teroristické prostředky“, na základě nějž by bylo vůči těmto zemím možné zavést řadu významných omezujících opatření a který by měl dalekosáhlé restriktivní důsledky pro vztahy EU s těmito zeměmi; vyzývá Radu, aby poté na tento unijní seznam států, které podporují terorismus, zvážila zařadit Ruskou federaci; vyzývá partnery EU, aby přijali obdobná opatření;

5. vyzývá EU a její členské státy, aby podnikly kroky k zahájení komplexní izolace Ruské federace v mezinárodním prostředí, a to i s ohledem na členství Ruska v mezinárodních organizacích a subjektech, jako je Rada bezpečnosti OSN, a aby na území Ruské federace nepořádaly žádné formální akce; vyzývá k tomu, aby byly dále omezeny diplomatické vztahy s Ruskem a aby byly kontakty s jeho oficiálními zástupci na všech úrovních udržovány na naprosto nezbytném minimu; vyzývá členské státy EU, aby uzavřely a zakázaly ruské instituce napojené na ruský stát, jako jsou ruská střediska pro vědu a kulturu a organizace a sdružení ruské diaspory, které působí pod záštitou a vedením ruských diplomatických misí a šíří ruskou státní propagandu po celém světě;

6. vyzývá Radu, aby zařadila Wagnerovu skupinu a 141. speciální motorizovaný pluk, známý také jako kadyrovci, a další ozbrojené skupiny, milice a zástupné síly financované Ruskem, jako jsou ty, které působí na okupovaných územích Ukrajiny, na seznam EU uvádějící osoby, skupiny a subjekty zapojené do teroristických činů (seznam teroristů vedený EU); vítá rozhodnutí EU ze dne 13. prosince 2021 o uvalení sankcí na Wagnerovu skupinu a také na osm osob a tři subjekty, které jsou s ní spojeny, v rámci čtyř různých sankčních režimů EU; naléhavě vyzývá všechny země, aby ukončily své vztahy se společnostmi, které jsou spojeny s Wagnerovou skupinou, a aby dodržovaly své závazky vyplývající z mezinárodního práva a pohnaly k odpovědnosti všechny osoby, které se dopustily závažného porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva na jejich území;

7. vyzývá Radu, aby vzala v úvahu stupňující se teroristické činy Ruské federace proti obyvatelstvu Ukrajiny a na základě toho urychleně dokončila práci na devátém balíčku sankcí; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily rychlé provádění a přísné vymáhání všech sankcí; vyzývá členské státy, aby aktivně předcházely veškerému obcházení sankcí, vyšetřovaly jej a stíhaly; vyzývá všechny členské státy, aby i nadále reagovaly na ruskou agresi proti Ukrajině jednotně, a vyzývá všechny kandidátské země a potenciální kandidátské země EU, aby se k politice sankcí EU připojily; žádá Komisi a členské státy, aby zvážily přijetí opatření proti zemím, které se snaží pomoci Rusku a Bělorusku obejít uložené sankce; vyzývá Komisi k zajištění, aby vnitrostátní sankce za porušení sankcí EU byly účinné, přiměřené a odrazující;

8. vyzývá Radu, aby rozšířila seznam osob, na něž se vztahují sankce, o osoby zapojené do nucených deportací, nucených adopcí ukrajinských dětí, nezákonných „referend“ v Luhanské, Chersonské, Záporožské a Doněcké oblasti a nezákonných „voleb“ na Krymu a v Sevastopolu a o všechny členy stran Státní dumy, kteří zastávají funkce ve volených parlamentech na všech úrovních, a to i na regionální a komunální úrovni; vyzývá k zákazu přímého či nepřímého dovozu, nákupu nebo převodu vlastnictví diamantů pocházejících z Ruské federace, ať již v surové nebo zpracované formě; požaduje, aby Rusko a Bělorusko byly zařazeny na seznam vysoce rizikových třetích zemí EU, pokud jde o boj proti praní peněz a financování terorismu; vyzývá členské státy, aby se zabývaly mezerami v provádění sankcí, například pokud jde o kryptoaktiva a nedodržování pravidel proti praní peněz, kterého se dopouští profesionální zprostředkovatelé, a aby pozastavily všechny automatické výměny daňových informací a dohody o zamezení dvojího zdanění s Ruskem i Běloruskem; vyzývá k okamžitému a úplnému embargu na dovoz fosilních paliv a uranu z Ruska do EU a k úplnému ukončení provozu plynovodů Nord Stream 1 a 2, aby se zastavilo financování útočné války Ruska; vyzývá EU a její členské státy, aby zakázaly veřejné používání a zobrazování symbolů spojených s vojenskou agresí a válečnými zločiny Ruska, pokud se těmito symboly tyto činy podporují nebo ospravedlňují;

9. vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh na změnu stávajícího globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv (tzv. unijní Magnitského zákon), v němž rozšíří jeho oblast působnosti tak, aby zahrnoval i korupční jednání, a aby urychleně přijala cílené sankce proti jednotlivcům odpovědným za korupci na vysoké úrovni v Rusku a Bělorusku, jakož i proti osobám sídlícím v EU, které takovou korupci umožňují nebo z ní mají prospěch;

10. vyzývá k tomu, aby byla obnovena podpora probíhajícího nezávislého vyšetřování válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných Ruskem, které by mělo zajistit, aby osoby zapojené do plánování, organizování a páchání těchto zločinů a do napomáhání těmto zločinům byly individuálně pohnány k odpovědnosti; vyzývá EU a její členské státy, aby poskytly odpovídající podporu zřízení zvláštního tribunálu, který se bude zabývat zločinem agrese Ruska vůči Ukrajině; vyzývá členské státy, které tak dosud neučinily, aby zločin agrese začlenily do svého vnitrostátního práva; plně podporuje vyšetřování situace na Ukrajině, které zahájil žalobce Mezinárodního trestního soudu, práci vyšetřovací komise při Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva a úsilí nezávislých organizací občanské společnosti, které shromažďují a uchovávají důkazy o válečných zločinech; vybízí členské státy EU, aby ještě více využívaly zásadu univerzální jurisdikce a intenzivněji podporovaly mezinárodní úsilí o vyšetřování a stíhání všech osob, které spáchaly válečné zločiny na Ukrajině nebo jsou za ně odpovědné; zdůrazňuje, že je třeba, aby EU zajistila, aby tato vyšetřování zohledňovala i genderová hlediska, včetně stíhání zločinů sexuálního násilí na ženách, které mohou rovněž představovat válečné zločiny a zločiny proti lidskosti;

11. vyzývá Komisi a členské státy, aby usilovaly o vytvoření komplexního mezinárodního mechanismu odškodnění, včetně mezinárodního registru škod, a aby v této věci aktivně spolupracovaly s ukrajinskými orgány; vyzývá Komisi a spolunormotvůrce, aby dokončili právní režim, díky kterému bude možné zkonfiskovat ruská aktiva, která EU zmrazila, a využít je k řešení různých důsledků ruské agrese vůči Ukrajině, včetně obnovy Ukrajiny a odškodnění obětí ruské agrese;

12. vyzývá Radu a členské státy, aby urychleně a výrazně zvýšily svou politickou, hospodářskou, finanční, vojenskou, technickou a humanitární podporu Ukrajiny, aby jí pomohli se bránit proti ruské útočné válce a proti ruským pokusům o destabilizaci ukrajinských státních institucí, narušení makroekonomické stability země a zničení kritické infrastruktury, pokud jde o energetiku, komunikace, vodu a dopravu, a také proti pokusům o zničení civilní infrastruktury v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a kultury;

13. vítá návrh Komise ze dne 9. listopadu 2022 na bezprecedentní balíček podpory ve výši 18 miliard EUR pro Ukrajinu v roce 2023, který jí má zajistit makroekonomickou stabilitu, obnovit kritickou infrastrukturu a zachovat základní veřejné služby, a potvrzuje svou podporu urychlenému přijetí tohoto návrhu; zdůrazňuje, že je třeba urychleně splnit závazky týkající se poskytnutí finanční a technické pomoci, zejména s ohledem na blížící se zimu, která ohrožuje velký počet Ukrajinců, jimž hrozí, že nebudou mít přístup k základním službám, jako je voda, topení a elektřina;

14. odsuzuje ruskou okupaci Záporožské elektrárny, jejímž účelem je zastrašit ukrajinské obyvatelstvo, a odsuzuje Rusko za to, že z elektráren udělalo vojenské cíle;

15. apeluje na všechny ruské občany, aby odmítli být zavlečeni do této války, ale také aby protestovali proti brutálním válečným zločinům zaměřeným na ukrajinský lid, které Ruská federace páchá jménem svých občanů; vyjadřuje podporu všem Rusům, kteří v Rusku i v jiných zemích protestují a bojují proti současnému režimu nebo pomáhají uprchlíkům z Ukrajiny; vyzývá Komisi, Evropskou službu pro vnější činnost a členské státy, aby více podporovaly ruskou občanskou společnost a ruské svobodné sdělovací prostředky, aby s nimi více spolupracovaly a aby nadále poskytovaly ochranu a dočasné útočiště Rusům, kteří jsou stíháni kvůli svému nesouhlasu s režimem; oceňuje práci ukrajinských a mezinárodních novinářů, kteří informují svět o válce na Ukrajině, přičemž často nasazují vlastní život; vyzývá k tomu, aby bylo provedeno vyšetřování ruských zločinů proti novinářům na Ukrajině a činnosti osob zapojených do zločinných dezinformačních kampaní, které jsou nedílnou součástí totální války proti Ukrajině;

16. zdůrazňuje, že současná útočná válka Ruska proti Ukrajině zdůrazňuje, že je zapotřebí z historického i právního hlediska důkladně posoudit zločiny Sovětského režimu a vést o těchto zločinech transparentní veřejné diskuse, zejména v samotném Rusku, neboť chybějící odpovědnost a spravedlnost vede pouze k opakování podobných zločinů;

17. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Mezinárodnímu výboru Červeného kříže, Mezinárodnímu trestnímu soudu, prezidentovi, vládě a parlamentu Ruské federace a prezidentovi, vládě a parlamentu Ukrajiny.

 

Evropská unie nemá morální právo odsuzovat Rusko, když neměla odvahu na prvním místě odsoudit USA za zločiny amerických vlád za celé dekády po II. sv. válce

Rezoluce je paskvil, který je sice právně nezávazný, ale už jeho samotná existence ukazuje fašizaci procesů řízení v EU parlamentu na úrovni Říšského sněmu 30. let minulého století v Německu. Co je ovšem naprostý gól, to jsou ty části rezoluce, které odsuzují skupinu PMC Wagner a rovněž oddíly “Achmat” čečenského vůdce Ramzana Kadyrova. Tyto jednotky ochraňují civilní obyvatelstvo na bývalých ukrajinských územích, které čelilo po dobu 8 let genocidě páchané ukronacistickými vojsky kyjevské junty. Každý den po dobu 8 let stříleli ukrajinští nacisté dělostřelecké granáty do vesnic a měst na Donbasu, kde žilo ruské etnické obyvatelstvo.

 

Vladimir Putin a Ramzan Kadyrov

 

Cílem genocidy bylo vyhnání etnických Rusů z jejich domovů, aby utekli do Ruska a došlo tak k etnickému vyčištění území na Donbasu. Teprve s příchodem Ruské armády a oddílů PMC Wagner a PMC Achmat se podařilo ukronacistické oddíly vytlačit z jejich mravenišť na Donbasu, což nejlépe vidíme v těchto dnech při obsazování Artěmovsku, tedy etnicky ruského města, který Ukrajinci dočasně přejmenovali na Bachmut. Právě v Artěmovsku měla ukronacistická vojska své velení a řídila z něj po dobu 8 let ostřelování bytovek a paneláků v Doněcku, kde zahynuly za tu dobu tisíce lidí.

 

Když někomu vadí ruská PMC Wagner, tak by mu měla vadit i americká PMC Blackwater. Když vadí ruské rakety padající na elektrárny, měly by vadit i americké rakety zabíjející vysoké hodnostáře cizích zemí

Pokud Evropský parlament odsuzuje ruské soukromé jednotky, které ochraňují civilisty a vytlačují z dostřelu jejich obydlí ukrajinského agresora, potom je potřeba se zeptat, proč Evropský parlament nepřijal rezoluci o tom, že rovněž i USA jsou státem podporujícím terorismus? Skupina PMC Blackwater povraždila na příkaz americké vlády v Basře, v Bagdádu a v dalších iráckých městech na tisíce Iráčanů, ale Evropský parlament činnost žoldácké skupiny neodsoudil. Dnes je bývalý Blackwater součásti skupiny Constellis, která poskytuje rovněž i služby Zelenského juntě v Kyjevě [11]. Americká agrese a invaze do Iráku v roce 2003 bez mandátu RB OSN na základě výmyslu o zbraních hromadného ničení, které se v Iráku nikdy nenašly.

 

Generál Kásim Sulejmání zemřel v autě po raketovém útoku nařízeném Donaldem Trumpem. Po generálovi zůstala jen ruka s rubínovým prstenem

 

Nebo nedávno atentát spáchaný na nejvyššího iránského generála a velitele Iránských revolučních gard Kásima Sulejmáního, který nařídil americký prezident Donald Trump [12] dne 3. ledna 2020. Toto byl naprosto explicitní čin mezinárodního a státem sponzorovaného terorismu, protože útok nařídil přímo americký prezident proti vysokému představiteli cizí země, se kterou USA v té době nebyly a dosud nejsou ve válce. Ani v tomto případě nepřijal Evropský parlament rezoluci, která by označovala USA za stát podporující zcela očividný terorismus. Pouze se ukazuje, že Američané mohou vraždit a zabíjet pro nic za nic a terorismus to není, ale když Rusové brání své etnické ruské obyvatelstvo před 8 let trvající genocidou, tak je prý Rusko sponzorem mezinárodního terorismu. Takový je dvojí metr chátry zvané Evropský parlament, čest výjimkám v něm!

-VK-

Šéfredaktor AE News

Zdroj: aeronet.news


Program rádia
Zmena programu je vyhradená.

  • Bez programu

Tipy a rady

Zaujímavosti